Glosa Petra Peška: Dva „starostové“ a jeden Senát

ilustrační

ilustrační Zdroj: ČTK

Pozornost, kterou na sebe přitáhly doplňovací senátní volby na Praze 9, je větší, než by si z matematického hlediska zasloužily. Ve hře je pouze jedno křeslo v horní komoře, v prvním kole přišlo hlasovat jen přes 18 procent voličů, takže sotva 20 tisíc hlasů a tedy zanedbatelných 0,2 procenta obyvatel České republiky. Přesto jsou tyto volby v lecčems zajímavé.

Už jen dvojicí postupujících – oba kandidovali za opoziční strany (Jan Jarolím za ODS s podporou KDU-ČSL, David Smoljak za Starosty a nezávislé). A především, oba jsou spjatí s komunální politikou, byť u Davida Smoljaka nejspíš zafungovaly i jeho veřejný aktivismus a známé jméno. Naopak pohořeli dva bývalí senátoři (Libor Michálek a Eva Syková). Jistě, je to jen jeden obvod, závisí na konkrétních lidech, ale není to poprvé, kdy voličům voní komunální zkušenosti kandidátů a naopak „nedoceňují“ jejich dřívější senátní angažmá.  

Nejde také jen o jedno senátní křeslo, ale i o přetahování mezi kluby ODS a STAN o většinu v horní komoře. Zároveň sledujeme klání mezi dlouholetým politikem/starostou a režisérem/aktivistou, byť už také s jistými politickými zkušenosti. A dočkali jsme se tu i zajímavých koalic, vedle ODS/KDU-ČSL bylo mnohem pikantnější (i když možná vlastně logické) spojenectví ČSSD, Pirátu a Zelených. Další „komunální“ specifikum.

Účast nebyla nijak závratná, ale ucházející. Dokonce o něco vyšší, než bývá v samostatných hlasováních do horní komory (například ve druhém kole senátních voleb na Praze 9 v roce 2014 to bylo 17 procent). Pořád lepší, když přijde méně voličů, které volby opravdu zajímají, než davy oblouzněné jedním prázdným sloganem, nesplnitelným slibem či sladkým kusem pečiva…