Glosa Petra Peška: Hladovka za Andreje Babiše

Premiér Andrej Babiš

Premiér Andrej Babiš Zdroj: Michael Tomeš

Premiér Andrej Babiš
Premiér Andrej Babiš
3
Fotogalerie

Český národ by měl povstat, lidé by měli vejít do ulic, ti otrlejší – a pro jistotu i otylejší – začít držet hladovku, blanické vojsko by mělo sedlat. Premiér země, první muž vlády se ocitl v ohrožení. Jdou po něm Brusel, německá média, česká policie, NKÚ, některá zdejší média a dokonce i opozice… Tak by se s nadsázkou dal shrnout obsah rozhovorů, které s premiérem Andrejem Babišem přinesly dva sobotní deníky.

Své příznivce – ale vlastně i odpůrce – v rozhovoru pro MF Dnes ujistil, že by nerezignoval, ani kdyby byl obžalován. V tom je premiér konzistentní. Protože nikdy je prostě nikdy. Stejně tak jako v hodnocení kauzy Čapí hnízdo, kterou označuje buď za „nesmysl“, protože „já jsem nic neudělal, není to žádný podvod, nebyla korupce“, jak premiér deníku řekl. Anebo protože je to „pseudokauza“, jak se pro změnu svěřil Právu. A dodal: „Někdo si to na mě objednal.“

Právě posledně uvedená citace je signifikantní, vystihuje dojem, který se premiér snaží vytvořit. Že je proti němu veden útok na mnoha frontách, samozřejmě založený na nespravedlnosti. Německým médiím a Bruselu prý vadí mj. kvůli odporu k imigraci. A pro zdejší opozici a některá média je „Antibabiš“ náhražkou absence jiných témat…

Na premiérovu obranu je třeba uvést, že částečně má pravdu. Leckomu v Bruselu, v Německu či jinde na Západě leží v žaludku odpor zemí V4 včetně České republiky k imigračním nesmyslům a střet zájmů Andreje Babiše je dost možná vhodnou záminkou, jak jej malinko podusit. A v některých médiích a u některých politiků lze nepochybně vysledovat jisté prvky posedlosti jeho osobou.

To ale nemění nic na tom, že základ problémů kolem premiéra Babiše je skutečný, reálný a může si za ně sám. I když on pochopitelně tvrdí něco jiného, jako v rozhovoru pro MF Dnes: „Na mě se stále organizují nějaké aféry.“ Těžko si představit, že by si člověk v jeho postavení – s jeho charakterem – posypal hlavu popelem, sbalil si věci a dal svému úřadu sbohem.

Pozoruhodnější jsou „souvisy“, které se snaží nabízet a jež zopakoval ve zmíněných rozhovorech. Čapí hnízdo je podle něj politický proces, kdyby nebyl v politice, nikdo by si toho nevšiml. Jako by bylo něco divného na tom, že člověk ve vrcholné pozici se dostane pod větší drobnohled. Vytvářet ale slovní paralelu s procesy padesátých let je nejen nepřesné, ale i nechutné. A nepřímo tak premiér tvrdí, že policie a státní zastupitelství pracují na něčí objednávku – byť na jiném místě zase ubezpečuje, že policejní i justiční orgány jsou u nás nezávislé. Tak co si z toho vybrat?

Podobně je to s dalším „důkazem“, kterým se oháněl po ukončení policejního vyšetřování a postoupení k možné obžalobě. Politický proces je to prý proto, že informace unikly do médií. A taktéž „důkazem“ o tom, že nezávislý není ani šéf NKÚ Miloslav Kala a že závěry úřadu jsou zcestné, má být to, že byl jmenován po dohodě politických stran. A do třetice – je prý „neuvěřitelná prasárna“, že vyšetřováni v souvislosti s Čapím hnízdem jsou i Babišovi rodinní příslušníci. Kdo je ale do projektu zatáhl?

Naopak logické je, že premiér hájí své výměny v kabinetu a brání se nařčením, že v některých případech jedná podle přání Hradu. I kdyby tomu tak – čistě náhodou, samozřejmě – bylo, asi by to jen těžko přiznal. A půvabné je, jak glorifikuje někdejší odchod nového ministra dopravy Kremlíka z tohoto úřadu v době dosti problematické: „Řebíček ho přece vyhodil.“ A že pak Kremlík nastoupil do advokátní kanceláře, s níž předtím ministerstvo uzavíralo více než velkorysé dohody? „Každý někde pracoval.“

Každý ne, ale Andrej Babiš ano.