V kulisách diplomatické mizerie kolem (ne)přijetí dalajlamy v některých středoevropských zemích vyniká dohoda mezi Maďarskem a Čínou o obří investici, která umožní obnovu či dostavbu maďarské části železniční tratě Bělehrad− Budapešť.
Společný podnik, ve kterém bude mít čínská strana výraznou majoritu − China Railway International Corporation spolu s China Railway International Group 85 procent, Maďarské státní železnice MÁV 15 procent − bude připravovat tendry, uzavírat smlouvy o výstavbě a sledovat postup prací.
V Maďarsku se hovoří a píše o kolosálním projektu, který bude financován výhradně z čínského úvěru. Tento železniční úsek bude součástí takzvané nové čínské hedvábné cesty, po níž se má čínské zboží dostat do Evropy rychleji, přes řecký přístav Pireus. Ten už Číňané ovládají. Chystá se i celková dohoda o zvyšování čínských investic v Maďarsku, momentálně dosahují objem 3,7 miliardy dolarů.
„Ekonomika EU stagnuje. Je třeba se otevřít, evidentně pak směrem k nejúspěšnější ekonomice světa, k Číně,“ argumentoval na summitu 16 zemí střední a východní Evropy v Rize maďarský premiér Viktor Orbán.
Ten o úspěšnosti nejnověj- šího projektu nepochybuje, přestože se od jeho zveřejně- ní v roce 2013 pravidelně objevují i kritiky. Ty poukazují především na mimořádně vysoké náklady 1,5 miliardy eur, které zaplatí maďarská strana, přičemž užitek bude mít hlavně Čína. Zmíněná částka se zajišťuje z 85 procent z čínského dvacetiletého úvěru, a úroky tak mohou dosáhnout až 400 milionů eur. Vysoký úvěr může způsobit problémy také při snižování objemu státního dluhu, který nyní dosahuje 75 procent HDP, a jeho nárůst výslovně zakazuje i maďarská ústava.
