V jihomaďarské obci Ásotthalom, těsně u srbských hranic, je od minulého týdne zakázáno stavět mešity či minarety, muslimským ženám není dovoleno nosit čádor, burku či burkiny a ani muezzin nemůže veřejně svolávat muslimy k modlitbám.
A aby se muslimská menšina necítila pronásledovaná, do nařízení zahrnuli místní osvícení radní i zákaz propagace či pořádání jakékoli akce homosexuálů. V Ásotthalomu nežije tolik muslimů ani homosexuálů, aby se soužití muselo upravovat takto adresným opatřením. Vlastně ani nejde o skutečný zákaz, ale o zastrašování, šíření nenávisti, dokonce se záměrem, aby si i ostatní obce a města v zemi vzaly příklad.
Je sice třeba poznamenat, že loni v létě, na vrcholu migrační krize, přes Ásotthalom prošly desetitisíce migrantů, a protože nadělaly mnoho škod, protimigrační nálady tam dosud neutichly. Podstatné je však spíš to, že ásotthalomským starostou, který nařízení prosadil, je známý extremista László Toroczkai, bývalý šéf mládežnického hnutí, které na výročí Trianonu pořádá divoké demonstrace před ambasádami nástupnických států Uherska.
Dnes je i místopředsedou parlamentní krajně pravicové strany Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). A světe, div se, právě z vedení těchto radikálů se ozvaly první hlasy odsuzující „ásotthalomský přístup“. Horlivý starosta prý takovými partyzánskými akcemi pobuřuje mírumilovný maďarský národ proti straně.
Samozřejmě, upřímné protesty přicházejí od různých občanských společností, aktivizoval se i ombudsman, který dá ústavnost toroczkaiovských nařízení prozkoumat. Ásotthalom v doslovném překladu znamená „vykopaný pahorek“. Pro aféru je to jméno jako ulité. V rovinatém Maďarsku jinak pahorek nemůže vzniknout než kopáním do temných hlubin – v tomto případě homofobních.
