Inflace začne zpomalovat ve druhé polovině roku

Bankovky

Bankovky Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Nebezpečně drahé Česko: Inflace a ceny letí nahoru
2
Fotogalerie

Nulová tolerance covidu a série lockdownů drtí čínskou ekonomiku. Průmysl poklesl v dubnu o tři procenta meziročně, maloobchod dokonce o 11 procent. Dopad, jaký má zpomalení v Číně na světovou ekonomiku, je jasný. Jednak přes dodavatelské řetězce (zavřené přístavy), jednak přes nižší poptávku v Číně. Čína ale prozrazuje ještě jeden zdroj slabší globální ekonomiky.

Aktuální ceny námořní přepravy měří šanghajský index kontejnerové dopravy. Ve světě jsou problémy s dodavatelskými řetězci a nedostatkem všeho. Když do této situace snížíte nabídku kvůli omezení výroby a zavření nebo omezení přístavů, normální reakcí by měl být boj o ty kontejnerové lodě, které ještě mohou vyplout. Tedy růst cen kontejnerové dopravy. Vidíme ale pokles cen. Abychom si správně rozuměli, ceny jsou pořád přibližně o 350 procent vyšší než v roce 2019. Ale na začátku roku to bylo o 460 procent.

Že se něco děje, je vidět i na cenách průmyslových kovů. Ceny mědi nebo hliníku meziročně klesají. Ano, i ty jsou nadále vyšší než v roce 2019, v tomto případě zhruba o 50 procent. Že by dodavatelské řetězce a dodávky komodit byly srovnány, to nemůžu říct. Ale korekce kontejnerové dopravy a průmyslových kovů naznačuje, že sladění globální nabídky a poptávky proběhne i přes nižší poptávku. Tedy přes zpomalení globální ekonomiky. Můžeme doufat v hladké přistání, ale musíme být připraveni i na to, že se některé země nemusejí vyhnout recesi.

Co je stagflace?

Video placeholde
• Videohub

Do tohoto mixu přidejme propad důvěry domácností. Ten vidíme nejen v Česku, ale i v USA. Důvěra v USA se dostala pod úrovně z roku 2020 a přibližuje se k číslům, která jsme naposledy zaznamenali po vypuknutí finanční krize v roce 2008. Různé pohledy na současnou důvěru domácností ukazují, že v minulosti obvykle dříve než později klesala spotřeba a ekonomika si prošla recesí.

Připomeňme si hlavní problém dodavatelských řetězců, které vytvářejí takovou síť vztahů, že klíčové kapacity a výroby je potřeba plánovat na roky dopředu. Během covidu vzrostla poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby. Služby jsme nemohli nebo nechtěli spotřebovávat. Online výuka a distanční práce nutily spoustu z nás nakoupit notebooky, telefony a další techniku. Čísla za USA ukazují, že konzumace zboží dlouhodobé spotřeby se zvýšila na úrovně, kde měla být podle dlouhodobého trendu až někdy v roce 2026. Takový skok se musel projevit nedostatkem surovin a materiálů, nestíháním subdodavatelů, a tím i růstem cen.

Svět řeší otázku, zda se spotřeba vrátí na svou původní trendovou linii, anebo zda jde o nový normál. Pokud jde o nový normál, tak přizpůsobení proběhne přes vyšší investice do nových výrobních kapacit. Ale nejistota, pokud jde o spotřební chování, je značná, proto firmy mohou váhat s investicemi. Vyšší ceny mezitím mohou odpracovat část přizpůsobení, protože sníží naši kupní sílu a my snížíme výdaje.

Kombinace poklesu cen dopravy, průmyslových kovů a důvěry domácností naznačuje, že inflace způsobená zvýšenou poptávkou po zboží začne ve druhé polovině roku viditelně zpomalovat. Mezitím se ale připravme, že růst cen potravin a refixování cen energií bude naši spotřební inflaci ještě posouvat na vyšší, pro centrální banku nepříjemné úrovně. Připomíná mi to citát, že „nejtemnější chvíle nastává vždy před úsvitem“.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny