Jak obnovit zastavené přibližování k ekonomickému průměru EU

Výrobní závod firmy KOMA Modular ve Vizovicích

Výrobní závod firmy KOMA Modular ve Vizovicích Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Česká ekonomická konvergence vůči průměru EU se po poměrně velkolepém představení započatém s novým miléniem zastavila a svého dosavadního vrcholu dosáhla v roce 2019, tedy v posledním jakž takž normálním roce před spuštěním dvou mimořádně silných vnějších šoků – pandemie a války. Od té doby se od cesty stát se průměrně vyspělou unijní ekonomikou mírně odchylujeme. A to jsme měli cíl na dohled; zastavili jsme se na hodnotě 95, za ony dva extrémně zvláštní roky jsme poklesli o čtyři body zpět; letošní válečný rok nás zřejmě taktéž neposune vpřed.

Česká ekonomika je vůči těmto vnějším šokům málo odolná; je spíše ekonomikou do dobrého počasí, během něhož je schopna až činit zázraky a příkladně prosperovat. Prudký déšť, bouře a studený vítr, zvláště pokud vane z východu, jí nesvědčí.

Mimořádná doba žádá využít i mimořádné nástroje hospodářské politiky, které by ještě před rokem, kdy jsme již byli dost otrlí z následků pandemie, zněly jako z centrálně plánovacího vesmíru. Ano, klíčovým arzenálem pro udržení sociálního smíru a funkčnosti podniků coby tvůrců přidané hodnoty a budoucího bohatství jsou stropy, regulace, mimořádné daně a veřejná podpora.

Hovoříme-li o konvergenci, měli bychom nyní usilovat i o sbližování hospodářských politik v rámci EU. A jsou-li stropy, mimořádné daně a veřejná podpora synonymem hospodářsko-politického mainstreamu EU, neměli bychom vůči tomu být lhostejní. Zejména v situaci, kdy to může ohrozit i naši konkurenceschopnost na jednotném trhu EU, neboť k těmto krokům přistupují prakticky všichni. Od letošního jara již Evropská komise schválila mnoho desítek případů krizového rámce veřejné podpory v zemích EU.

Ať se nám to líbí, nebo ne, měli bychom se co nejdříve vydat též touto cestou. Jinak naše chlouba, exportně orientovaný průmysl, sejde na úbytě. A pokud se to někomu nelíbí z pohledu přílišného zatížení veřejných financí, může se na to alespoň dívat optikou druhé strany téže mince jako na investici, která se nám v budoucnu může hodit. Ve zlých časech je totiž dobré se chlácholit alespoň trochu pozitivní zprávou a spatřovat v ní naději.

Autor je ekonom České spořitelny