K oslavám 17. listopadu by mělo patřit i téma boje proti změně klimatu. Úzce totiž souvisí s obranou demokracie. Jak ukázaly roky pandemie, které nyní vystřídala válka na Ukrajině, nestabilitu využívají okrajovou a nedemokratické proudy k získání větší podpory. V těžkých časech nabízejí snadná a řešení a nebezpečné ideologie. Stačí se podívat na desítky tisíc lidí na Václavské náměstí, kde se antivaxerské proudy prolnuly s kremelskými aktivisty. Velké demonstrace radikálních skupin jsme zažívali také v období uprchlické krize, která pomohla k vzestupu hnutí Tomia Okamury. Ze strachu z uprchlíků profitoval také prezident Miloš Zeman, jež se pravidelně snaží podkopat právní stát a důvěru v polistopadový systém.
Vědecké prognózy varují, že krize podobné těm vyjmenovaným budou častější a je naivní si myslet, že jich extremisté nebudou chtít využít. Části planety se mohou stát bez pokročilých technologiích neobyvatelnými, což povede k větším migračním vlnám. Nedostatek důležitých zdrojů jako jídlo a voda vede k válkám a těm sekundují epidemie. Budoucnost bez aktivního řešení prudké změny klimatu způsobené člověkem vypadá temně a v takových dobách se demokracii nikdy nedařilo.
Je naivní si myslet, že vše zachrání pouze cesta do práce na kole, konec létání a elektroauta. Rozhodnutí s opravdu zásadním dopadem musí udělat politici.
Připomínání 17. listopadu je jeden z nejživějších státních svátků, kdy jim lidé mohou své obavy vyjádřit a můžeme společně debatovat o řešení. Pokud začne 17. listopad selhával i jako platforma pro diskusi, postupně se pouhým vzpomínání vyprázdní a zájem o něj opadne.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?
Stejně tak jsou s tímto datem pevně propleteny i úvahy o morálce a moci občanů. Není největší morální výzvou zachovat naši planetu dalším generacím v co nejlepším stavu? Naše činnost lidstvo – pokud zvládne krizi ustát – nejspíše ovlivní na celou jeho existenci na této planetě. Změna klimatu zapříčiněná člověkem totiž dobíhá se setrvačností a směřuje dál, než kam dokážeme nyní dohlédnout.
Máme před sebou těžké téma a děsivou vizi budoucnosti. Proto řada aktivistů začala ze zoufalství útočit na umělecká díla a zastavovat dopravu na vytížených uzlech s nadějí, že zburcují davy. To logicky vyvolalo debatu o legitimitě takového druhu protestu. Pokud nám podobné formy vadí, je přitom nejlepší v oblasti řešení klimatické změny konat a tím vzít podobným akcím vítr z plachet. V opačném případě můžeme očekávat daleko agresivnější a nebezpečnější formy vyjádření nespokojenosti s aktuální situací. Neodvažuji se odhadovat, kam takové snahy mohou zajít. Radikálnější činy nás nicméně připravují o svobodu, protože na státy reagují přísnějšími bezpečnostními opatřeními. Stačí si vzpomenout na vlny útoků islámských teroristů.
Kapitalismus si může zadělat na problém, pokud lidé ztratí víru, že se s problémem jako je změna klimatu dokáže uspokojivě vypořádat. Možná proto nás děsí billboardy přející mu brzký konec na některých klimatických stávkách. Volný trh a nové objevy mohou být přitom celého řešením problému. Nasazování technologií ve vyspělých státech vede k tomu, že se zlevňují pro ty chudší. Vidíme to například u obnovitelných zdrojů energie jako jsou solární panely.
Hledat řešení prudké klimatické změny je tedy jedna z důležitých činností pro obranu demokracie a našich hodnot. Není důvod, aby tato debata k 17. listopadu nepatřila. Je skvělé, že nastupující generace toto téma zvedlo a chápe jeho závažnost. Místo naříkáním nad formou některých demonstrací pojďme raději něco udělat pro naši planetu a tím i pro udržení těžce nabyté demokracie.
