Jan Šindelář: Dálniční velezrada

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Tomas Kubelka, Mlada fronta

Když v roce 2010 otevíral tehdejší ministr dopravy Vít Bárta jihozápadní část pražského okruhu, mluvil o obojetných pocitech.

Na jedné straně se motoristé dočkali potřebné stavby, která se na druhé straně během svého vzniku nevídaně prodražila. V jednom se ale komentáře shodovaly. Českým zemím se po dlouhých desetiletích splnil dávný baťovský sen (pravda, v jiné stopě) o nepřerušené autostrádě od západní po východní hranici.

Rok se ale s rokem sešel a po několika zimách se završuje proces proměny navazující D1 v tankodrom.

Není bez zajímavosti, že právě „dé jednička“ nejčastěji plodí obrazy dálničního pirátství. Zdevastovaný pravý jízdní pruh přirozeně nutí i pomalejší vozy k jízdě v rychlejším, ale zachovalejším, pásu. Navíc nepřetržité bušení do podvozku vynervuje i jinak klidné povahy.

O dálničním propojení západu s východem tedy už dávno nelze mluvit.

Za Prahou končí dálnice u Mirošovic a opět začíná až na slovenské hranici. Odsud se lze pak luxusně dostat po čtyřpruhu až do Banské Bystrice.

Kdo ale za celou situaci může? Krátkozrakost politiků. Každý ministr dopravy při svém nástupu neopomněl připomenout jako svou prioritu novou R35, která má D1 dublovat, a umožnit tak její klidnou opravu. Skutečnost je taková, že se R35 téměř nepřipravovala a ani dnes na ní nelze kopnout. Chystaná oprava D1 — pokud vůbec bude — může nejvytíženější dálnici proměnit v parkoviště.

Národohospodářské, mikroekonomické i zdravotní následky budou nedozírné. Není tohle skutečná velezrada?