Britští služebníci boží nejsou sami. Ve jménu boje s klimatickými změnami a morální odpovědnosti za osud světa se akcií producentů fosilních paliv zbavují světoznámé univerzity či penzijní fondy. Jenže nejde o to, že kvůli změnám klimatu budou strádat stamiliony lidí, ale o to, proč jsou kvůli tomu nemorální investice do těžařských firem.
Kanadské lesy by nejspíš kvůli ropným pískům nikdo nerozvrtal, kdyby čím dál více lidí na světě nechtělo jezdit auty, létat letadly, kdyby se po silnicích nemusely denně převážet miliardy tun zboží z jedněch skladů do jiných. Opravdu ekologický investor by nesměl utratit ani cent za akcie automobilek, aerolinek či obchodních řetězců. Ekofondy až pětinu peněz ukládají do akcií firem jako Apple a Google. Kvůli masovému nástupu informačních technologií se po světě staví monstrózní datová centra. Jen ta v USA spotřebovala za rok 2013 téměř dvojnásobek elektřiny než Česko. V roce 2020 by to měl být trojnásobek.
A kde je zbytek světa? I proto se pořád někomu vyplatí šťourat se v zemi a tahat z ní uhlí. Na druhé straně se anglikánské církvi není co divit. Pokud investovala před deseti lety peníze do těžařů uhlí a ropy, teď nevydělává ani libru. Výhled cen jejich akcií nevypadá růžově. Zdůvodňovat touhu po výdělku morálkou je ovšem vrchol pokrytectví. Zapadá to ale do doby, kdy není důležité, co člověk dělá, ale jak to, co dělá, vypadá navenek.
