Jan Stuchlík: Plynový poker

Gazprom

Gazprom Zdroj: Gazprom

Gazprom rozehrál zajímavou hru, jejímž jediným viditelným výsledkem je popuzení středoevropských vlád. Ruský plynárenský obr v posledních měsících dělá vše pro to, aby vzbudil dojem, že jedinou smysluplnou budoucí trasou pro dodávky plynu do Evropy jsou dvě stávající a dvě nové trubky plynovodu Nord Stream na dně Baltského moře.

Konsorcium pro rozšíření severního plynovodu už se západoevropskými firmami vytvořil. K tomu získal od německé společnosti Wintershall největší německé plynové zásobníky. Ty Gazprom pro plynulé zásobování Evropy potřebuje, když nebude používat zásobníky na Ukrajině.

Západní partneři Gazpromu hned začali s nátlakovou kampaní, aby Brusel přestal trvat na unijních předpisech a umožnil Gazpromu plný přístup ke kapacitě plynovodu Opal. Ten vede plyn z Nord Streamu do Německa a zatím v něm mohou Rusové využívat jen polovinu kapacity. Zbytek je nevyužitý.

Proti projektu protestuje Polsko, které z nových trubek neuvidí ani cent z tranzitních poplatků. Slováci si stěžují, že Berlín z nich udělal pitomce, protože na ně tlačil, aby nenechali padnout Ukrajinu pod zlovůlí Moskvy, a teď se s Rusy paktuje a snaží se Ukrajinu vyšachovat.

Slyšet je dokonce i tradičně opatrné Česko. Vše se točí kolem Ukrajiny. Gazprom totiž začal couvat od myšlenky, že by tranzit plynu přes tuto zemi v roce 2019 ukončil. Prý mu to nařídil prezident Putin. Bude však chtít vyjednat za další používání ukrajinských trubek co nejnižší cenu. A tu dostane, jen když bude mít v ruce kartu, v jejíž sílu ostatní hráči uvěří. Z reakcí středoevropských zemí se zdá, že ji našel. Rusové tak mohou klidně nechat umřít pohádku o velkém plynovodu do Turecka a Řecka, které nejspíš nevěřili ani oni sami.