Česká koruna v posledních dnech posilovala a postupně se dostala na nejsilnější úroveň za poslední tři týdny. Důvodů k tomuto pohybu bylo několik. Bezesporu pomohlo vítězství proevropského kandidáta ve francouzských prezidentských volbách, z čehož profitovala rizikovější aktiva včetně středoevropských měn. Z domova tuzemskou měnu podporovala příznivá data z reálné ekonomiky.
Březnová bilance zahraničního obchodu skončila s výraznějším než očekávaným přebytkem. A to i přes silnou spotřebu domácností, jak dokumentují maloobchodní tržby.
Spotřebitelské dovozy totiž zatěžují importní stranu bilance, zrovna tak jako dovozy dražších surovin pro výrobu. Úspěšný exportní sektor automobilového průmyslu ale převažuje. Výroba automobilů zůstává hlavním tahounem celkové průmyslové produkce. Její březnová dynamika i díky kalendářním efektům dosáhla v letošním březnu dvouciferného růstu.
Silná spotřebitelská poptávka ve světle historicky nejnižší nezaměstnanosti se ale v dubnových inflačních číslech na první pohled neprojevila. Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil z březnových 2,6 procenta na 2,0 procenta za duben. Výsledek byl dokonce nižší, než s čím počítala centrální banka. Reakcí bylo oslabení koruny.
Dubnové zpomalení inflace ale bylo podle nás jen dočasné, když odráželo primárně cenové pohyby v potravinách a pohonných hmotách. Zejména jádrová inflace by měla v dalších měsících opět růst. Koruna by tak měla zůstat pro investory atraktivní a v dalších měsících by měla testovat vůči euru silnější úrovně. Autor je hlavním ekonomem KB
