O Gazprom je teď v Německu rvačka. Jedna německá společnost s ním staví plynovod Nord Stream, druhá se chystá na South Stream a třetí hodlá společně s Rusy budovat elektrárny. Jestli o tom ještě někdo pochyboval, po oznámené předběžné dohodě mezi RWE a Gazpromem z minulého týdne je to dané: německé obnovitelné zdroje a ruský plyn se nezadržitelně přitahují. A jaderná energetika už takovým námluvám nebude stát v cestě.
Nová vazba mezi Ruskem a Německem má kromě ekonomického také technologický základ. Nestabilitu obnovitelných zdrojů závislých na foukajícím větru a pálícím slunci budou vyvažovat flexibilní plynové elektrárny. Jejich výkon lze regulovat dle libosti. Navíc mají další výhodu. Postavíte je rychle, za což budou Němci – řečeno s nadsázkou – platit zlatem. Nechtějí přece propadnout závislosti na jaderné elektřině ze sousedních zemí.
Ironií osudu se spásou bezjaderného Německa stává země, která hodlá jaderné elektrárny rozvíjet ve velkém. Vypínání reaktorů v západní Evropě ale Rusy trápit nemusí. Do výstavby jaderných elektráren by je v Německu stejně nikdo nepustil. Na rozdíl od plynových.
Německým odpůrcům jádra možná teprve dojde, čemu uvolnili stavidla. Češi si mezitím začínají vzpomínat, že Rusové měli už dříve zálusk na tuzemské plynovody. Ty teď patří skupině RWE, takže je jen na její libovůli, zda je svému novému strategickému partnerovi prodá.
To ale není největší riziko. V EU už platí pravidla, která dodavatelům typu Gazprom brání v ovládnutí distribuce. Je tu jiná velká hrozba. Dodavatelé plynu mají přirozeně jiné zájmy než jeho odběratelé. A když se odběratel spřátelí s dodavatelem, není to dobrá zpráva pro koncové zákazníky. Pochybnosti už ostatně vyslovil i šéf německého antimonopolního úřadu. Na tom není nic protiruského. Nezdravá by byla závislost na jakémkoliv dodavateli.
Na zásah německých antimonopolních hlídačů ale spoléhat nelze. Pokud jde o plyn (a nejen o něj), má Německo k Rusku prostě mnohem bližší vztah než jakákoliv jiná evropská země. Jako realisté z toho můžeme vyvodit jediné – společná evropská politika v energetice vypadá utopicky. Ovšem to, že společné zájmy donutí k užší spolupráci země mezi Německem a Ruskem, už tak utopické být nemusí.
