A také v tom, že přínos investovaných peněz do obnovitelných zdrojů se často ukazuje jako pochybný. To už zdaleka není pouze český případ, což dokládá změna postojů k fotovoltaice v mnoha zemích včetně Německa.
Přesto bychom neměli házet všechny obnovitelné zdroje do jednoho pytle, v českém případě spíše do jednoho „odpadkového koše“. Je velmi pravděpodobné, že jde o technologie budoucnosti. Také bychom měli předpokládat, že země, které se v rozvoji zelených technologií dostanou nejdál, do budoucna získají konkurenční výhodu.
Předsedkyně regulačního úřadu Alena Vitásková hodlá zastavit veškerou podporu pro nové obnovitelné zdroje od roku 2014, ale na druhé straně se nebrání odborné diskuzi o tom, zda je v národním zájmu některým zdrojům přece jen pomoci. To zní povzbudivě, i když v takové diskuzi by se asi všichni rozhádali už kvůli definici, co ty národní zájmy vlastně jsou. Nemusíme tedy používat vznešená slova, stačí hledat odpověď na dvě otázky. Mohou obnovitelné zdroje pomoci nejen zdejšímu životnímu prostředí, ale také české energetice? A nehrozí Čechům, pokud se od nich odvrátí, že zaspí nový technologický vývoj? Ani na jednu z těchto otázek neexistuje jenom černá nebo jenom bílá odpověď.
Zásluhou Vitáskové je mimo jiné to, že upozorňuje na úskalí podpory ve formě garantovaných cen elektřiny. Také mnozí Němci dnes vidí, že tento systém pomohl nejvíce čínským výrobcům solárních panelů – v konkurenci s německými. Není nutné hned celý systém zavrhnout, ale je dobré znát jeho slabá místa.
Také bychom měli zachovávat zdravou skepsi k příliš idealistickým výrokům, podle nichž obnovitelné zdroje sníží naši závislost na dovozu. Snad jednou. Zatím ale platí, že čím více je nestabilních větrných a slunečních zdrojů, tím potřebnější jsou pružné vyvažující elektrárny – tedy plynové, závislé na importu suroviny.
Lze pochybovat i o tom, že Alena Vitásková skutečně věří v možnost rychlého přijetí nového zákona, který by podporu obnovitelných zdrojů zastavil. Spíše to vypadá, že rozvrácená vládní koalice Petra Nečase už není schopna cokoli nového a zásadního prosadit. Svaz průmyslu vyhodnotil iniciativu Vitáskové jako zahájení diskuze o smysluplné politice. Pokud je to tak, neměli by u stolu chybět ani advokáti obnovitelných zdrojů.
