Jana Havligerová: Majetek církví – debata za hranicí vkusu

David Rath

David Rath Zdroj: profimedia.cz

Dohoda státu a církví o navrácení majetku je po 22 letech nejblíže k uzavření. Sněmovna začala v pátek projednávat návrh zákona, který by ji měl zpečetit. Se stoupající pravděpodobností, že tentokrát norma uspěje, neboť vládní koalice s poslaneckou většinou v zádech ji schválit chce, roste i hysterie v řadách odpůrců. To, co na parlamentní půdě předvádějí, se skutečně jinak nazvat nedá.

Rovnou pomiňme vystoupení komunisty Grebeníčka, který začal řeč licoměrným tvrzením, že je dalek upírat „upřímně věřícím českým občanům jejich víru, ať už jsou jakéhokoliv náboženského vyznání“. Analýza jeho projevu by byla zbytečnou propagací komunismu. Že je KSČM proti vracení majetku církvím, není nic překvapivého. Tečka.

S předloženou normou ovšem nesouhlasí ani sociální demokracie. Zmírnění komunistických křivd říká ano, vládní koncepci však pokládá za příliš štědrou. Navíc se obává, že by mohlo dojít k prolomení Benešových dekretů. Dalo se tedy čekat, že projednávání předlohy se bude snažit minimálně pozdržet. Jediným způsobem, který má jako opoziční strana k dispozici – obstrukcemi. I stalo se. Debata bude pokračovat tento týden.

Nic proti tomu. Jenže ČSSD už zjevně došly racionální argumenty, takže diskuze postrádá jakýkoli smysl. A co je horší, dostává se za hranu obecného vkusu. Třeba poslanec Rath si neodpustil na adresu katolické církve, zjevně jako argument proti navrácení ukradeného majetku, připomenout „zneužívání chlapců, někdy možná i holčiček“ církevními hodnostáři. Odporné.

Církve mají dostat zpět 56 procent svého nemovitého majetku zabaveného minulým režimem, náhradou za nevydaný majetek jim pak má připadnout 59 miliard korun splatných v příštích 30 letech. Jistě, tato čísla bezpochyby někomu připadají obludně veliká, jinému nedostatečná. Jenže je to dohoda, která konečně pohnula s léta zabetonovanými postoji. Kdo církvím majetek nepřeje, nehnul by se v jednáních ani o píď.

Spor o to, zda je církevní majetek skutečně církevní, anebo veřejnoprávní, se vede už přes dvacet let. Za tu dobu jej nikdo nebyl schopen rozlousknout. Přesněji řečeno, všechny pokusy všech vlád a za nimi stojících zákonodárných sborů před kýženým cílem ztroskotaly.

Pro jistotu ten cíl připomeňme. Je dvojjediný. Jednak je třeba nějak nahradit církvím křivdy spáchané minulým režimem. A jednak má norma odblokovat paragraf, který od devadesátých let stovkám měst a obcí znemožňuje hospodařit s majetkem spadajícím do jejich katastrů.

Je vlastně jedno, kterou z těchto dvou met ta či ona vláda preferuje. I zapřisáhlí ateisté by měli přát konečné rozuzlení alespoň těm obcím.