Jana Havligerová: Registr smluv – lepší něco než nic

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK

Dobojováno sice ještě není, ale zákon, který veřejným institucím nařídí zveřejňovat obchodní smlouvy, je opravdu na spadnutí. Bylo ostatně načase. V novém volebním období je to nejdéle odkládaná norma, v dolní komoře parlamentu leží už rok a půl. Vládní koalice se sice po zdlouhavých jednáních nakonec shodla na podobě předpisu jen částečně, házet klacky pod nohy při jeho schvalování však jedna strana druhé nejspíš nebude.

Což patrně platí i o pravicové opozici, ačkoli to při početní převaze vládních poslanců není příliš podstatné.

Živo ovšem ve sněmovně při projednávání návrhu zákona bude, to zase ano. Teprve poslanci mají rozseknout, jestli registr smluv takříkajíc „uvidí do minulosti“, tedy zda státní instituce budou mít povinnost zveřejňovat i dříve uzavřené smlouvy. Na tom se špičky vládních stran neshodly a hnutí ANO hodlá tento svůj požadavek prosazovat i navzdory sociálním demokratům a lidovcům.

Osudové drama by z toho ale být nemělo. Pozměňovací návrh k předloze sice padne, šéf poslaneckého klubu babišovců však slibuje, že pokud neprojde, nebude to důvod, aby ANO bránilo přijetí celé normy. To nehodlají dělat snad ani lidovci, kteří se po jednání koaličních špiček tvářili nejméně spokojeně. Zatím žádají jen právní analýzu kvůli tomu, aby se registr smluv nedostal do kolize s ústavou. Jak to tak vypadá, vládní koalice se aktuálně shodla na oblíbené taktice – vlk se nažere a koza zůstane celá. Snad jí to tedy vydrží až do finále a celá záležitost se znovu nezadrhne. Koneckonců některá ministerstva už beztak smlouvy zveřejňují.

Principy, na nichž se koalice plus minus dohodla, mají dost daleko k ideálu, který se maloval, když 163 poslanců před volbami svými podpisy veřejně slibovalo brzké přijetí zákona.

Například hranice pro povinnost zveřejnit smlouvu má být padesát tisíc korun. Logická námitka zní, že to přinese řadu různých právních komplikací, a hlavně se tím otevírá cesta k úmyslnému drobení smluv. Ano, i takové případy se objeví. Jenže dovedeno ad absurdum, limit, který by nikoho nenapadlo obcházet, by musel činit jednu korunu. Nebo jinak. Zmizely by podvody, kdyby se musela zveřejňovat úplně každá smlouva? Odpovědět není těžké. Dokonalou zbraní proti cinknutým smlouvám a zbytečnému plýtvání nikdy nebude ani sebelepší zákon. V tomto případě proto spíše platí, že lepší něco nežli nic.

U sousedů na Slovensku, kde už podobný zákon přijali, si ho jako zbraň proti korupci pochvalují. V severských zemích pak je praxe veřejné dostupnosti úředních dokumentů naprostou samozřejmostí už léta. Takže znovu: i kdyby momentálně zvažovaná verze zákona o veřejném registru smluv měla být jen slabým odvarem původního záměru, díky za ní. Určitý preventivní účinek zcela jistě mít bude.