Jana Havligerová: Útoky na Putina se v české politice nenosí

Vladimir Putin během projevu v Moskvě

Vladimir Putin během projevu v Moskvě Zdroj: CTK/AP

Ruská anexe Krymu konečně pořádně rozhýbala i českou politickou scénu. Zaujmout jasné stanovisko však politická reprezentace neumí. V Poslanecké sněmovně se debata o situaci na Ukrajině táhne už od 13. února, a stále k ničemu nevede. I když – ledví politiků možná nechtěně odhalovat začíná.

Nostalgie po starých časech, částečná nechuť či přímo odpor k „novým pořádkům“ zvláště z levicové části politického spektra přímo čiší. Stačí pohled do dolní komory parlamentu – největší ohlas při středeční debatě o ukrajinsko-ruském konfliktu sklidilo vystoupení sociálnědemokratického poslance Jaroslava Foldyny.

Ten se tázal, kdo vlastně na Ukrajině porušuje ústavu a mezinárodní právo, když podle tamní ústavy může prezident skončit v úřadě pouze odstoupením, smrtí nebo impeachementem. A první řečnickou otázku doprovodil další: „Když mluvíme o mezinárodním právu a vyžadujeme po Rusku, aby platilo, je to stejné mezinárodní právo a stejná helsinská smlouva, která neplatila na Balkánu, a teď chceme, aby platila v Rusku?“ Foldynovi tleskali nejen komunisté, ale i část sociálních demokratů.

České vládě, a sociálnědemokratickému premiérovi zvlášť, zkrátka nezbývá, než se vůči jakýmkoli ostřejším sankcím vůči Rusku stavět rezervovaně. Na straně ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo či otevřeně stojí převážná část levicového spektra, proti uvalení hospodářských sankcí je jednoznačně i byznys.

Sobotka nepřekvapil

Prohlášení Bohuslava Sobotky, že ekonomické sankce Evropské unie proti Rusku nejsou v národním zájmu Česka, není žádným překvapením. Ostatně, nijak se neliší od jiných evropských státníků. Pokud by aktuální vrcholná schůzka lídrů evropské osmadvacítky přinesla ostřejší reakce – například uvalení zbrojního embarga vůči Rusku, bylo by to skutečně velké překvapení.

Opatrnost českých politických představitelů, pokud jde o plošné hospodářské sankce, se dá i pochopit. Analýza takových dopadů sice neexistuje, postačí však jiná fakta. Roční objem českého exportu do Ruska představuje zhruba 116 miliard korun, na Ukrajinu činí asi 35 miliard.

Česká republika proto bude podle Sobotky na Evropské radě na dopady hospodářských sankcí upozorňovat. „Jinak bychom nehájili národní zájmy. Hospodářský růst je spojen i s východními trhy,“ říká premiér. Je přesvědčen, že zemí s podobným postojem bude na bruselském summitu víc, možná většina.

Postoj k ekonomickým sankcím je ovšem jedna věc, neschopnost zaujmout politické stanovisko věc druhá. Ještě jeden pohled do dolní komory parlamentu. Jednoznačné vyjádření ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, že anexe Krymu je porušením mezinárodního práva, podporuje jen pravicová opozice. Koaliční partneři sociálních demokratů v parlamentní debatě převážně mlčeli, od části ČSSD šéf české diplomacie sklidil kritiku, a komunisté – jak jinak – jsou zcela opačného názoru.

Vyjádření šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga: „Sankce zajisté budou něco stát, ale svoboda, dámy a pánové, nikdy nebyla levná,“ zůstalo bez odezvy. Poslanecká sněmovna středeční debatu opět přerušila.