Německá prosincová inflace překvapila v meziročním srovnání poklesem pod desetiprocentní hranici. Za tímto vývojem stál především jednorázový příspěvek na plyn domácnostem. V lednu se však inflace zřejmě vrátí na listopadovou jedenáctiprocentní úroveň, neboť zákon o dalších dotacích na plyn a elektřinu vejde v platnost až v březnu. Poté by ale měla definitivně spadnout na jednocifernou hladinu.
V celé eurozóně už inflace zřejmě svého vrcholu dosáhla, a to na úrovni 10,6 procenta, kam se dostala v říjnu loňského roku. V prosinci by měla v meziročním srovnání spadnout pod desetiprocentní hladinu. K dvouprocentnímu cíli evropské centrální banky je to ale stále ještě velmi daleko. Na dvě procenta by se podle naší prognózy měla dostat až v roce 2025.
Ještě horší to bude s jádrovou inflací, která je očištěna o volatilní složku potravin a cen pohonných hmot. Jádrová inflace se na dvě procenta dostane zřejmě až v roce 2026. V první polovině letošního roku se bude držet kolem vysokých pěti procent. To je dáno tím, že evropským domácnostem hraje do karet historicky nízká nezaměstnanost, covidové úspory a také i pro některé země nebývale rychlé tempo růstu mezd.
VIDEO: Koruna 2023: Až desetiprocentní propad
Evropská centrální banka má tak před sebou stále ještě dlouhou cestu. Předpokládáme, že depozitní sazbu bude muset během první poloviny letošního roku zvýšit až na 3,75 procenta, ale ani to ještě nemusí být strop. Druhým nástrojem, jak utáhnout měnové kohouty, by mělo být snižování bilanční sumy. Ten ale centrální banka zatím plánuje využívat pouze umírněně, takže většinu práce bude muset odvést kanál úrokových sazeb.
Česká centrální banka, na rozdíl od té evropské, už sazbami směrem nahoru zřejmě hýbat nebude. Rozšiřování úrokového diferenciálu tak bude nepříznivou zprávou pro českou korunu. Současné hodnoty blížící se k historicky nejsilnějším úrovním tak budou jen těžko udržitelné.
Autorka je ekonomka Komerční banky
