Julie Lake: Banky nejvíc zajímá bezpečnost, cloud a blockchain

Julie Lake

Julie Lake Zdroj: Jiri Bohm

Globální investice do Fintech odvětví se v roce 2014 meziročně ztrojnásobily, zaznělo na mezinárodní konferenci Fintech Forum v Praze. Zatímco v roce 2013 dosahovaly částky 4,05 miliardy dolarů (100 miliard korun), o 12 měsíců později se zvýšily až na 12,21 miliard dolarů (přes 300 miliard korun). O trendech a budoucnosti bankovního světa a technologiích, které jej mění, server E15.cz hovořil s Julií Lake, zakladatelkou britské platformy FinTechCity a žebříčku FinTech50.

Co je vlatně Fintech? Tento termín není v Česku příliš známý a rozšířený, ale dá se říct, že tu s ním už nějakou dobu žijeme…

Fintech není termín, který by se dal nějak snadno přenést do veřejného podvědomí. My při sestavování žebříčku Fintech50 na to nahlížíme tak, že jde o technologii, která již nějakým způsobem transformovala nebo právě transformuje tradiční způsoby a postupy poskytování služeb ve finančním sektoru. Zpravidla to bývá poměrně disruptivním způsobem. Jedním z například Britských příkladů, které zapůsobily výjimečně disruptivně na celý byznys, je třeba Credit Crunch.

Obecně by pak jako příklad šly zmínit firmy, které se zaměřují na financování SME, kterým banky zpravidla nevycházejí vstříc. Další silný trend lze vypozorovat třeba v oblasti správy osobních financí, kde technologie hrají další silnou roli, výjimečně úspěšné jsou pak portály, které uživatelům umožňují vzájemné půjčky, kde se v podstatě draží úrok, za který tato půjčka následně proběhne.

V zásadě lze říci, že všechny tyhle způsoby se v Británii objevily v návaznosti na to, co se stalo s finančními trhy a službami v roce 2008.

Je tento trend udržitelný? Nejde jen o rychlokvašky, které po pár letech ukončí činnost?

Zdravé a dobře řízené firmy rozhodně neskončí. Trend Fintech bude dál pokračovat, jen tak nezmizí. Dalo by se říct, že jsme už vypustili Džina z jeho láhve. Jen si vzpomeňte, jak jsme nakládali s financemi před pěti lety: někdo vám poslal třeba šek, ten jste si pak šel vyzvednout do banky. Kolik dní vám to tehdy asi trvalo, pokud jste zrovna neměl sídlo hned vedle banky? Dnes vám vše chodí přímo na účet on-line převodem. To jsou věci, na které jsme už velmi zvyklí a těžko si na to odvykneme, třeba na takové ovládání banky ze smartphonu a podobně…

Jak zde v Česku správně vyložit/vysvětlit Fintech?

Vím, že na dnešní konferenci je v publiku mnoho českých bankéřů. Ráda bych v průběhu své přednášky o snoubení financí a technologií s nimi sdílela část zkušeností o tom, co se v tomto ohledu děje ve zbytku Evropy. Musíme si vyměňovat zkušenosti s různými technologiemi či přímo celými ekosystémy, v nichž nejrůznější finančně-technologické inovace vznikají.

Banky mají největší zájem o zajištění bezpečnosti svých serverů, cloudové služby, Blockchain

Kam se v příštích pěti letech posune oblast Fintech?

Do celého sektoru se vrhlo velmi mnoho vzdělaných lidí s jasnou vizí. Máme se na co těšit, a to není tvrzení jen na základě nějakého mého nadšení. Jedním ze silných důvodů je to, jak Fintech změnil strukturu financování SME, kdy tradiční bankovní služby nevyhovovaly, to už jsem ostatně zmiňovala.

Velký globální trend pak vidím v tom, jak se rozmáhají finanční služby v rámci komunit a demografických oblastí, kde tradiční finanční služby neměly pokrytí. Začalo to třeba silným trendem vzájemných převodů peněz v Africe, nyní se to přesouvá třeba do Indie. Právě možnost rychle přesouvat prostředky doslova mění životy těchto lidí.

Třetí a možná i nejdůležitější oblastí je samotná zkušenost nás, klientů. Už jsme si na mnoho vymožeností zvykli, práce s penězi se pro nás extrémně zrychlila.

Banky ale, přinejmenším zde v Česku, obecně nejsou příliš ochotné riskovat se zaváděním nějakých převratných novinek. Jak je přesvědčit?

Je to poměrně zajímavé. Ve výsledku stejně rozhodne zákazník, zákazníkovy požadavky zpravidla finanční domy k inovaci dotlačí. Třeba u nás v Británii jsme byli svědky poměrně čilé spolupráce, třeba v oblasti plateb mobilem. Mnoho bank také založilo vlastní akcelerátory.

O jaké technologie je v rámci Fintech největší poptávka?

Banky mají největší zájem o zajištění bezpečnosti svých serverů, cloudové služby, Blockchain… Na druhé straně klienty v poslední době velmi zajímají možnosti převodů peněz. Nejen vzájemně mezi sebou, ale třeba mezi kontinenty. Tam mají technologie velmi silný dopad.

Co si myslíte o logice bankovních účtů zdarma?

Nejsem si úplně jistá, že zrovna bezplatnost by měla hrát tu hlavní roli, a projeví se to podle mě v rozdílech toho, co jednotlivé generace od bank požadují. Moje generace je na onu bezplatnost zvyklá, ale ve výsledku třeba neklade takové nároky na možnosti obsluhy účtu, větší flexibilitu.

Zmínila jste poptávku bank po větší bezpečnosti dat. Není to v tomto ohledu ale také jistý problém, který právě technologie do bankovního světa vnesly?

Nová technologie vždy přináší nové možnosti i rizika. Když se podíváte třeba na bezpečnost dat, tak lze vidět na trhu značné množství firem, které se této oblasti věnují. Bez nějakého pokroku by tyto firmy ale ani neexistovaly.

Hodně se v poslední době mluví třeba o tokenizaci plateb jako jedné možnosti vyššího zabezpečení platebních karet. Dalším příkladem mohou být třeba čtečky otisků či dlaní, obecně biologické identifikační prvky. Osobně nenávidím hesla, hlavně tu část, kdy si je musím zapamatovat, a právě technologie mi v tomto ohledu velmi pomohly.

Co byste sama označila jako ‚příští velkou věc‘, která otřese trhem?

Už se na to nějakou dobu vede diskuse, ale bude to o tom, kdo opravdu poskytne klientům tu ‚fantastickou zkušenost‘ v oblasti finančních služeb. Banky bývají zpravidla v tomto ohledu silně kritizovány. Mě osobně zajímá, jak k tomu přistoupí rozvíjející se trhy v Asii, právě z nich může vzejít ‚něco nového‘, na co třeba tradiční Evropa ani Amerika nepomyslely.
Velmi důležité pak bude zjišťování, o jakou technologii v rámci finančních služeb mají lidé největší zájem. Bude muset proběhnout jakási demokratizace požadavků klientů, aby banky věděly, na co se mají soustředit.

Čeká nás také ještě silná debata o tom, jak moc a čeho (informace, čas, obecně data) přesně je klient ochoten se ve svém životě ‚vzdát‘ a sdílet to s finančními domy. Protože na základě toho teprve bude moci čerpat výhody, které mu bankovní služby nabízejí.

Mám v oblibě agregátory, které poskytují přehled nad úrokovými mírami půjček jednotlivých bank. A ještě radši je mám, když je mohu prohlížet z mobilu. V podstatě fandím jakémukoliv způsobu, který urychluje přístup jedince k prostředkům a nezahrnuje nutnost klasicky sednout do auta a sjet na pobočku/pobočky, poptávat se a pak teprve se podepsat.

Jedním z globálních trendů, a my v Česku jsme si s tím již také užili trochu zábavy, jsou v poslední době NFC a mobilní platby. Jaký vliv na celou věc budou mít firmy jako Apple a Samsung, které představily vlastní platební řešení?

Není to zajímavé? Ve výsledku je to vždy o jednoduchosti, s níž nakonec zaplatíme. Je to výsledek snahy vyjít vstříc oné uživatelské zkušenosti ze strany technologické firmy.