Komentář Cyrila Svobody: Trump jako silák, Biden jako Obama po čtyřech letech | E15.cz

Komentář Cyrila Svobody: Trump jako silák, Biden jako Obama po čtyřech letech

Trump vs. Biden
Trump vs. Biden
• 
ZDROJ: E15.cz

Cyril Svoboda

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Kdo jsou prezidentští kandidáti v USA, o co jim jde a jaký narativ dostanou jednotlivá zásadní i globální témata s volbou a příštím novým nebo staronovým prezidentem spojená?

Prezident Donald Trump je takový, jací jsou jeho voliči. Jim přizpůsobuje svou politiku. Je to politika tweetů, siláckých gest a momentálního dojmu, politika krátké paměti a velké sebestřednosti. Je třeba uznat, že z Donalda Trumpa stále vyzařuje energie, rozhodnost a síla, a to na voliče platí. On je ten silný. Bude-li prezidentem, bude  silná i jeho zem. O tento dojem mu jde. Proto se ve finiši své kampaně se svým osobitým stylem uzdravil z nákazy COVID-19, odhodil roušku a předvedl, že se nebojí.

Joe Biden nenabízí zvláštní strategii, novou americkou politiku. Ve vztahu k Donaldu Trumpovi je osobností jiného typu. Není člověkem velkých gest. Jeho kampaň je pak zaměřena na popření čtyř let Donalda Trumpa v Bílém domě. Jako by ve skutečnosti pokračoval střet Donald Trump versus Barrack Obama. Jako by šlo o pokračování souboje po čtyřleté přestávce. V otázkách, kde Joe Biden Donalda Trumpa popírá, se vrací tam, kde skončil před čtyřmi roky Barack Obama. Je pokračovatelem jeho odkazu. Barack Obama a jeho žena se navíc velmi aktivně zapojili do Bidenovi kampaně.

Kde přijdou s novým prezidentem změny? A kde nikoliv?

Synchronizace

Role NATO a alianční odpovědnost i USA za bezpečnost Evropy není téma, které kandidáty dělí. Evropa musí tak, nebo tak posilovat své vlastní schopnosti, aby zajistila svou  bezpečnost. Závazek Washingtonské smlouvy ke společné obraně proti napadení nechává na každém ze spojenců, aby sám rozhodl, jak se zapojí, včetně použití vojenské síly. Z textu smlouvy vůbec nevyplývá, že musí pomoci vojensky. Takže obecně platí varování z Washingtonu. Rozhodování o způsobu zapojení USA do záchrany spojenců v případu jejich napadení ovlivňují výdaje na obranu členských států Aliance ve výši dvě procenta HDP.

Ani ve vztahu mezi USA a ČLR se zřejmě neodehraje nějaká zásadní změna. Joe Biden se synchronizuje se základním postojem Trumpovy administrativy. Také on vychází z toho, že Čína je autoritářským soupeřem USA, jehož cílem je ohrozit a zastavit americké globální postavení. Není divu, že hodlá  pokračovat v Trumpově obchodním protičínském tlaku. Plánuje pokračovat ve snižování americké závislosti na kriticky důležitém, v Číně vyráběném zboží jako jsou například léky. Sdílí strategické a bezpečnostní obavy v soupeření na poli moderních technologií, především v sítích 5G. Možná by naslouchal hlasu spojenců, jak oni vnímají čínská rizika a hrozby.

Podstatná změna se neodehraje ve vztazích k angažovanosti v Sýrii, Iráku a Afghánistánu. I Joe Biden hodlá pokračovat ve stahování amerických vojáků z Afghanistánu a celé oblasti Blízkého východu. Spojené státy se i podle Joe Bidena mají soustředit ve svých vojenských operacích na Blízkém východě pouze na konečné potlačení teroristických organizací. Oba  kandidáti podporují přímé rozhovory mezi afghánskou vládou a Tálibánem, jejichž první kolo se uskutečnilo v polovině září.

Dva summity Trump – Kim Čung-un vyústily na prázdno. Pchjongjang nijak neomezil svůj jaderný program a Joe Biden podrobnější plány, co dělat v tomto tématu, nepředstavil. Nabízí vůli koordinovat americký postupu s dalšími státy, v prvé řadě s Čínou. To nemá velkou perspektivu.

Návratová politika

Ve vztahu k Ruské federaci Joe Biden navrhuje návrat k vřelejším vztahům. Prioritně chce prodloužit „Dohodu o snížení počtu strategických zbraní“, kterou podepsal v Praze 8. dubna 2010 Barrack Obama s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Naopak Donald Trump je připraven tuto dohodu prodloužit jedině za přísnějšího kontrolního režimu, na novém půdorysu, který by zahrnoval kontrolu jaderných zbraní ČLR. Dosavadní vyjednávání Trumpovy administrativy s Moskvou ale byla neúspěšná a bez prodloužení smlouvy v únoru 2021 vyprší.

V otázce íránského jaderného programu se kandidáti liší. Donald Trump jednostranně odstoupil od Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) o kontrole íránského jaderného programu, který podepsali s Íránskou islámskou republikou USA, ČLR, Francie, Velká Británie a vysoký představitel pro SZBP EU. Joe Biden se chce k dohodě vrátit pod podmínkou, že Írán bude znovu respektovat všechna pravidla dohody. Jako vstřícné gesto k Trumpovým voličům prohlašuje, že by chtěl následně dojednat novou, „přísnější“ smlouvu, ale podrobnosti neuvedl. 

Kandidáti se liší v otázce klimatu. Podle Bidena mají USA do roku 2050 vybudovat „čistou ekonomiku“, která by neprodukovala žádné emise skleníkových plynů. Jedná se o návrat k Pařížské dohodě o klimatu z roku 2015, od které Donald Trump odstoupil.

Co rozhodne

Co je tedy tak silné, že to nakonec rozhodne o vítězi voleb?  Kandidáti se v závěru soustředí na deset států Unie, ve kterých není jasné, zda vyhrají demokraté, nebo republikáni. V každém státě vítězství znamená získat volitele. V těchto deseti státech se bojuje o 177 volitelů a vítěz jich celkově potřebuje nejméně 270. 

Právě zde, v těchto klíčových státech jsou také vidět témata, která nejspíš rozhodnou. Jsou tři: zvládnutí pandemie COVID-19, vztah k Afroameričanům a přistěhovalcům a osobnostní charakter kandidátů. Nošení a odhazování roušky je politický postoj. Na opačných přístupech k nepokojům vyvolaným oběťmi policejních zásahů vůči barevným Američanům se projevuje rozdílný charakter kandidátů. Oba soupeři vzájemně útočí na charakter protivníka. Donald Trump je představován jako cynik, který zapříčinil smrt 225 000 Američanů nezvládnutím pandemie. Joe Biden podle svého protivníka není s to zastávat úřad prezidenta USA a jeho syn je zapleten do neprůhledných machinací na Ukrajině.

Způsob řešení pandemie nebo nepokojů a charakter kandidátů znamenají zúžení politických témat. Obava z nákazy a vypjaté emoce ovlivní volební účast. Těžko odhadnout kolik z 245 milionů amerických voličů (osob starších 18 let) přijde k volbám. Bude se více hlasovat poštou a to je proces komplikovanější. Jen v deseti státech Unie dostávají voliči hlasovací lístky do domácnosti, ve 35 státech Unie si volič musí o hlasovací lístek pro hlasování korespondenčně požádat a v pěti státech Unie je možné hlasovat poštou pouze v případě, jsou-li pro to vážné důvody. Proto Donald Trump předpovídá, že dojde k manipulacím a podvodům. Připravuje půdu pro případný soudní spor.

Jak to tedy dopadne? I když Joe Biden v průzkumech vede, neznamená to vítězství, výsledky v oněch deseti státech budou těsné a vyhrát může stejně Biden jako Trump.

Autor je někdejší ministr, ředitel Diplomatické akademie a pedagog CEVRO Institutu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video