Sněmovní vyšetřovací komise chce podat na závěr svého dvouletého působení trestní oznámení na řadu osob včetně několika bývalých ministrů či expremiéra Bohuslava Sobotky.
Trestní oznámení míří také na ministerské úředníky a advokáty Radka Pokorného či Richarda Wagnera a také miliardáře a někdejšího majitele OKD Zdeňka Bakalu. Podle závěrečné zprávy privatizaci OKD a navazující skutečnosti zřejmě doprovázela nekompetentní i závažná úmyslná protiprávní jednání politiků, úředníků, podnikatelů i jejich advokátů, která byla v rozporu se zájmy státu, jeho občanů a často nesla rysy trestněprávního charakteru.
Už samotné zřízení takové komise bylo provázeno rozpaky a její závěry je jenom potvrdily. Především je skutečně neuvěřitelné, že si poslanci osobovali právo hodnotit téměř s třicetiletým odstupem privatizaci, u níž nebyli. Absolutně netuší, za jakých okolností různé vlády a jejich ministři vystupovali, proč činili kroky, které činili. Říci s odstupem 25 let, že vláda mohla dostat víc peněz, a protože nedostala, měli by odpovědní činitelé jít dnes do tepláků, aniž by byly známy tehdejší okolnosti, je úplně scestné. Nemluvě o tom, že primárním cílem privatizace nebylo naplnění eráru, ale co nejefektivnější a nejrychlejší přechod majetku do rukou privátních vlastníků za co nejmenších sociálních dopadů.
Samozřejmě si můžeme klást otázku, zda kolem počátku privatizace na začátku devadesátých let, kolem snížení základního jmění firmy (a ztráty státní majority) v jejich druhé polovině, kolem převodu státních akcií společnosti do soukromých rukou a zejména kolem prodeje menšinového podílu v roce 2004 došlo k trestným činům. Není to zdaleka originální myšlenka. Ale řada kroků především z devadesátých let je již beztak promlčena, protože uplynula speciální dvacetiletá promlčecí lhůta, která platí pro případné trestné činy v souvislosti s přípravou a vypracováním privatizačního projektu.
V kontextu s pochybným závěrem, že se neměly privatizovat byty, protože se privatizovaly bytové domy, a že jsou tedy byty dodnes státní, a také s dalším zpochybňováním privatizačních smluv, si zaděláváme na problém s mezinárodními arbitrážemi od současného vlastníka. Součástí smluv bylo totiž i ujednání, že stát se zdrží jakéhokoli zpochybňování dané transakce.
Trestní oznámení byla v celé kauze podávána opakovaně, většinou bezúspěšně. To se nakonec týká i pasáže popisující údajné Bakalovo tunelování. I to už se řešilo, když šla společnost do insolvence. Dvě trestní řízení, která byla s OKD spojena, skončila osvobozujícím soudním rozhodnutím. Že by byli členové komise takoví právní odborníci, aby přišli na něco, co do té doby jiné orgány nenapadlo?
Ostudnou zprávu komise musí ještě projednat a schválit sněmovna. Pokud tak učiní, může si z té ostudy rovnou ušít kabát také.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
