Komentář Dušana Šrámka: Novela exekučního řádu slibuje „milostivé léto“ | E15.cz

Komentář Dušana Šrámka: Novela exekučního řádu slibuje „milostivé léto“

Dušan Šrámek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Novela Exekučního řádu, která se již dva roky převaluje v poslaneckých lavicích, začíná připomínat nenasytného otesánka, který tloustne každým dalším soustem, jímž ho zákonodárci zdatně přiživují. Co na tom, že navrhovatelé nejsou schopni vůbec dohlédnout důsledků svých nápadů.

To se týká například návrhu na takzvané milostivé léto. Podle něj by u veřejnoprávních pohledávek nebylo možné vymáhat příslušenství, tedy úroky z prodlení, u soukromých subjektů by je bylo možné vymáhat pouze do výše jistiny. Zákon by tedy nově řekl, které pohledávky zaniknou bez ohledu na to, jestli byly uhrazeny, přičemž takovou úpravu nemá ani oddlužení, kdy pohledávky nezanikají, jen je dlužník nemusí platit.

Návrh milostivého léta vznikl v reakci na ekonomické dopady první vlny epidemie COVID-19. V důvodové zprávě se uvádí, že návrh je reakcí na situaci, kdy stát už není schopen pomoci konkrétními penězi ekonomicky činným subjektům. Od té doby se ale forma státní pomoci diametrálně změnila. Dnes v zásadě neexistuje žádné ekonomické odvětví, které by nemohlo čerpat pomoc ze státu prostřednictvím COVID programů.

Návrh také nerozlišuje, jak dluh vznikl, do jaké míry byl způsoben nepříznivou sociální situací dlužníka, kde by se dal takový postup ještě zdůvodnit, a bez ohledu na to, kam peníze z příslušenství směřují.

Odpuštěno by bylo i příslušenství v těch situacích, které si dlužník způsobil sám svým nezodpovědným, či dokonce protiprávním jednáním, tedy typicky u pokut za různé správní delikty či peněžité tresty. Prominuto by tak bylo například penále u zdravotního pojištění, ze kterého pojišťovny přispívají na preventivní programy.

Platit by se rovněž nemuselo příslušenství u dlužných nájmů, příspěvků do fondu oprav, za elektřinu či vodu – v podstatě by tak dlužník dostal od obce či jiných vlastníků nemovitosti, včetně družstevních, bezúročný úvěr. V praxi to bude znamenat, že vlastníci nemovitostí nebudou mít předpokládané prostředky na opravy a zhodnocení nemovitostí. U poskytovatelů dopravních, energetických a dalších služeb to může vést ke zvyšování cen za tyto služby, aby byli schopni udržet stávající kvalitu poskytovaných služeb.

Věřitel, kterému stát bez náhrady škrtne část již vysouzené pohledávky, se přitom může rovněž soudní cestou domáhat náhrady škody na základě žaloby o náhradu škody za nesprávný postup veřejné moci, protože vyvlastnit lze podle Ústavy ČR jen za náhradu.

Odpuštění se navíc paradoxně bude týkat jen těch dlužníků, kteří mají dost peněz na to, aby uhradili jistinu a případně něco navíc, jen je dokázali dostatečně dlouho odklánět a před exekucí skrývat, ale skutečně sociálně slabým a předluženým nepomůže. Takovou osobu nazývá důvodová zpráva paradoxně poctivým dlužníkem.

Zákon už navíc zná řadu institutů, jak je možné příslušenství snížit. Ať již žádostí o změkčení tvrdosti zákona, kdy věřitelé mohou rezignovat na jeho část či dokonce celek, už jenom proto, že je výhodnější zachovat si bonitního klienta, než ho zahnat do insolvence. Soudy už pravidelně, dokonce se zpětnou platností, korigují úroky z prodlení, případně penále, u spotřebitelských úvěrů, především, kde existovaly rozhodčí doložky.

Třetí možností je určit, aby splátky dluhu šly přednostně na umoření jistiny. Vždy by se ale mělo jednat o individuální posouzení, a ne o plošné, zákonem vynucené opatření.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video