Tlak na změnu exekučního řádu sílí. Ulevila by dlužníkům i zaměstnavatelům

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: archiv blesku

exekuce
dětské exekuce
Nejvyšší státní zástupkyně a někdejší ministryně Marie Benešová
Nastupující ministryně spravedlnosti Marie Benešová
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
7
Fotogalerie

Zřejmě poslední možnost změnit systém exekucí ve prospěch dlužníků a zaměstnavatelů ještě v tomto volebním období má ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny. Novelu exekučního řadu, která by zavedla princip jeden dlužník – jeden exekutor, už několik měsíců odkládá a pokud ji ani tuto středu neprojedná, po prázdninách skončí pod stolem.

Firmy stojí exekuce proti jednomu pracovníkovi až tři tisíce korun měsíčně. O miliardy ročně na daních a odvodech přichází také stát. Současný způsob vymáhání pohledávek funguje už dvacet let.

„Princip jeden dlužník – jeden exekutor zajistí, že zaměstnavatel, který musí pod hrozbou vysokých pokut komunikovat s exekutory, bude mít výrazně méně byrokracie. Dlužníky navíc jednodušeji dostaneme z černé ekonomiky,” řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že stávající systém exekucí vede k tomu, že dlužníci jsou zcela paralyzováni více vymáháními najednou, což je vytlačuje z legálního trhu práce.

Zásadní úpravy mají spočívat ve sloučení všech exekucí proti jednomu dlužníkovi do jednoho řízení a v zavedení takzvané teritoriality exekutorů. Napříště by je už nevybírali věřitelé, ale podle bydliště dlužníka by je přidělovaly soudy. Funguje to tak ve většině evropských zemí. Návrh podporuje i Exekutorská komora ČR. Pro insolvenční správce platí teritorialita od roku 2014.

„Je absurdní, aby proti jednomu zaměstnanci vedlo exekuce deset i více exekutorů, kteří přitom od zaměstnavatele žádají totožné informace,“ uvedla Pavla Aschermannová z Rubikon Centra, které spolupracuje s firmami na hledání míst pro dlužníky.  

Experti na předlužení, neziskový sektor, odbory i exekutoři varují před dramatickým nárůstem řízení kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem. „Lidé zatížení dluhy nejsou přijímaní do práce, nebo jsou vyhazování mezi prvními,“ dodala Aschermannová.

Po krizi v roce 2008 rostl počet exekucí o jeden milion ročně, v posledních letech stoupá o půl milionu. Při zachování nynějšího modelu, kdy se na dlužníka naráz zaměří více exekutorů a zablokují mu nemovitosti, účty i příjmy, by v dluhové pasti uvízly statisíce lidí. Princip jeden dlužník – jeden exekutor by naopak umožnil dohodu na splátkovém kalendáři.

Ústavně-právní výbor se má zabývat návrhem Pirátů, ČSSD a dalších stran, vládní předlohou ministryně spravedlnosti Marie Benešové (ANO) a úpravami poslance KDU-ČSL Marka Výborného. Očekává se, že je propojí do komplexní novely exekučního řádu. Proti změnám, na něž by doplatili věřitelé, je však velká část zákonodárců ANO i opoziční ODS a TOP 09.  

Exekutory přidělují soudy ve většině evropských zemí
Vymáhání pohledávek rozdělují soudy po okresech, kde dlužníci žijí: Belgie, Bulharsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Řecko, Švédsko nebo Velká Británie
Po krajích: Lotyšsko, Slovensko
Po obvodech: Německo, Rakousko
Česká republika, Nizozemsko: exekutory si vybírají věřitelé, na bydlišti dlužníků nezáleží
Slovinsko: exekuce rozdělují soudy po okresech, věřitelé si však mohou vyžádat konkrétní exekutory

Pramen: Mezinárodní unie soudních exekutorů