Komentář Jakuba Seidlera: Čerti na zdi trhu práce

Úřad práce

Úřad práce Zdroj: profimedia.cz

Srpnový podíl nezaměstnaných podle očekávání zůstal na úrovni 2,7 procenta. Počet volných pracovních míst v srpnu dále rostl a překonal poprvé hranici 350 tisíc. Poptávka firem po pracovnících je nadále velmi vysoká, a to navzdory méně příznivým ekonomickým zprávám přicházejícím ze zahraničí. Přitom přes evidenci úřadů práce se obvykle nehledají kvalifikovanější pracovníci, takže přetlak na trhu práce je patrně ještě vyšší, než plyne z oficiálních statistik.

Přehřátý trh práce má některé výhody. Firmy musejí začít více přemýšlet nad tím, jak si udržet či získat vhodné uchazeče, čímž na trhu práce dochází k žádoucím změnám. V případě Česka jde třeba o snahu zapojit do práce uchazeče ve starších věkových skupinách, nabízet více benefitů či flexibilnější pracovní úvazky. Hlavním důsledkem je však růst mezd. Ty si poslední tři roky udržují tempo kolem sedmi procent, za poslední tři roky průměrná mzda narostla o téměř čtvrtinu. 

Veselí na trhu práce však nebude trvat věčně. Podíl nezaměstnaných sice může v příštích měsících ještě mírně klesnout, ale jsme poblíž stropu. A to i z pohledu růstu zaměstnanosti, který trval posledních pět let v kuse. Ve druhém čtvrtletí zaměstnanost již jen stagnovala, v některých odvětvích už se dokonce snižovala. Ve zpracovatelském průmyslu ubylo přes sedm tisíc zaměstnanců.

Nešlo jen o propouštění. Některé firmy se prostě rozhodly nenahrazovat zaměstnance, kteří dobrovolně odešli. To souvisí s tím, že tuzemský průmysl přece jen zpomaluje. Letos roste v průměru o procento, loni to byla tři procenta, předloni šest. Počet volných pracovních míst sice dosahuje nových rekordů, většina jich je však podle ministerstva práce s visačkou „pro cizince“. Sedm z deseti volných míst je bez požadavků na vzdělání či kvalifikaci. Více než 75 tisíc těchto míst, tedy přes pětinu, je určeno primárně absolventům a nejmladším pracovníkům. Právě taková místa mohou se zpomalující ekonomikou rychle zmizet.

Zprávy ze zahraničí přitom nadále příliš optimismu nepřinášejí. Zpomaluje Čína i Německo, trápí se zejména zpracovatelský průmysl. Pokud se situace v následujícím půlroce nezlepší, přijdou slabší čísla i do tuzemské ekonomiky, která se tomuto vývoji dosud zdánlivě vyhýbala. Není snad hned nutné malovat čerty na zeď, ale je potřeba zahraniční vývoj nepodceňovat a nepřipravovat se na příští rok s pohledem upřeným do zpětného zrcátka vývoje trhu práce. Ten totiž jak známo reaguje na vývoj ekonomik vždy s podstatným zpožděním.

Autor je hlavní hlavní ekonom ING Bank.