Odpověď na zrušení karenční doby: firmy hodlají omezit benefity, v ohrožení jsou i sick-days

Stravenky jsou mezi zaměstnanci velmi populární

Stravenky jsou mezi zaměstnanci velmi populární Zdroj: profimedia.cz

Ministryně Babišovy vlády Jana Maláčová (ČSSD) a Alena Schillerová (za ANO)
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Jsou to dva měsíce, kdy byla zrušena karenční doba a nemocní pracovníci opět začali dostávat náhradu mzdy i za první tři dny stonání. Kromě toho se soukromý sektor obává i dalších požadavků ČSSD, komunistů a odborářů.

Tím jsou například zvýšení minimální mzdy nebo uzákonění pěti týdnů dovolené. Ta by podniky, které ji zatím neposkytují, podle propočtu Hospodářské komory stála 35 miliard ročně. Vedle toho znovuzavedení karenční doby vyjde na pět miliard ročně.

I proto některé firmy nebudou podle zjištění komory zavádět další benefity pro své zaměstnance. Ve hře je i zrušení zdravotního volna, takzvané sick-days. „Čtvrtina námi dotázaných zaměstnavatelů už o dalším rozšiřování portfolia výhod neuvažuje,“ tvrdí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Spočítejte si vaši čistou mzdu ve speciální kalkulačce >>> ZDE 

Právě dnes má přitom o minimální mzdě či platech ve státní správě jednat tripartita. K návrhu komunistů o povinných pěti týdnech volna se poslanci vrátí na podzim. 

„Po tolika krocích, které byly proti nim v posledních letech namířeny, budou zaměstnavatelé na přelomu roku velmi pečlivě zvažovat, které zaměstnanecké benefity zachovají, a které dokonce i zruší,“ říká Diro.

Kvůli konkurenci na trhu práce letos dostává stravenky, příspěvky na penzijní pojištění nebo kondiční programy a rehabilitace více zaměstnanců než loni.

To však končí. Nyní přitom například sick-days poskytuje 23 procent firem v Česku, 52 procent pak proplácí zaměstnancům celé tři dny volna ročně. „Pro zaměstnavatele je výhodnější, když zaměstnanec zůstane s krátkodobou nemocí doma, než když nastoupí na nemocenskou, na které často zůstane celý týden,“ řekla personální ředitelka společnosti Edenred Martina Chloupková s tím, že zákonné hrazení prvních tří dnů nemoci zbytečně zasahuje do existujících benefitů a může být některými zaměstnanci zneužíváno i několikrát za rok.

Zaměstnavatelé kritizují i to, že vláda od roku 2015 vždy od ledna pravidelně zvyšuje minimální mzdu, a tím i nejnižší zaručené mzdy bez ohledu na produktivitu práce. Stěžují si také na nové sociální dávky, jako je dlouhodobé ošetřovné, které je připravují o pracovníky.

Přesto chce sociální demokracie nejnižší výdělek i nadále zvedat. „Pro nás je to klíčová záležitost,“ prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s tím, že její strana žádá zvýšení o 1350 korun na 14,7 tisíce korun.

Naopak šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) by zachovala poměr minimální a průměrné mzdy na 40 procentech. „Musíme myslet i na ekonomické možnosti. Tempo růstu HDP zvolňuje a očekává se i nižší dynamika průměrných mezd,“ poznamenala ministryně.