Nad otázkou, jak hospodaří ČEZ, by si už neměli lámat hlavu jen investoři a finanční analytici. V centru pozornosti je dnes role firmy jako garanta budoucího vývoje české energetiky. Právě ČEZ – přesněji jeho dceřiná společnost – má podle vládního scénáře investovat do nových jaderných reaktorů v Česku.
Ještě před zveřejněním hospodářských výsledků ČEZ oznámil vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, že stát hodlá letos s firmou uzavřít dvě smlouvy o novém jaderném bloku v Dukovanech. První by měla být rámcová, druhá konkrétnější ohledně první etapy přípravy stavby. Když se uzavírají nové smlouvy o chystaném projektu, je namístě otázka, jak jsou na něj obě strany připraveny.
Na první pohled mohou loňské výsledky ČEZ leckoho vyděsit. Pokles čistého zisku o necelou polovinu se může jevit jako dramatický. Faktem ale je, že to číslo nelze brát tak úplně vážně – ovlivnily ho jednorázové faktory včetně prodeje akcií maďarské firmy MOL, který navýšil zisk v roce 2017. Celková úroveň tržeb necelých 185 miliard korun a nadějné vyhlídky do budoucna ukazují, že ČEZ zůstává silnou firmou. A jeho role v provádění státní energetické koncepce je naprosto zásadní. Už i vláda nicméně připustila, že bez podpory státu to nepůjde.
Tady se nabízí otázka, jak je na uzavření smluv se společností ČEZ připravena druhá strana, tedy stát. Podle Míla by smlouvy mělo uzavírat ministerstvo průmyslu. Jenže mluvit do jejich obsahu musí i ministerstvo financí. Jde přece jen také o záruky, že ČEZ na Dukovanech neprodělá, alespoň ne kvůli případným novým regulacím na straně státu. A k budoucnosti české energetiky se na vládní straně vyslovují i další hráči, jak ukázal návrh ministra životního prostředí vytvořit v Česku podle německého vzoru komisi pro postupný odchod od uhlí. Uvidíme, jak efektivně se ve vztahu k ČEZ podaří sladit všechny „státní“ představy.
Hospodářské výsledky ČEZ potvrzují trend, který musí nutně ovlivnit další úvahy o české energetice. Vše se stále více točí kolem rostoucí ceny emisních povolenek. Hospodaření ČEZ zasahuje z obou stran. Dražší povolenky znamenají růst cen silové elektřiny, což je pro elektrárenskou firmu výhodné. Zároveň ČEZ argumentuje, že mu loni uškodily vyšší náklady na povolenky pro výrobu elektřiny a jejich nižší bezplatný příděl. Každopádně se zdá, že povolenky už nejsou tak bezzubým nástrojem jako dříve. Trend zdražování skleníkových emisí je jasný. A je to příznivý signál pro jadernou energetiku i obnovitelné zdroje.
Autor je spolupracovník redakce
