Alespoň jednu tradici hodlá prezident letos dodržet. Přijde do parlamentu osobně podpořit návrh státního rozpočtu na příští rok.
Není to nic neobvyklého, Zeman v sobě nezapře bývalého šéfa rozpočtového výboru ve Federálním shromáždění, při tvorbě plánu státních financí nenechával volnou ruku ani svým ministrům v době, kdy předsedal jednobarevnému menšinovému kabinetu. Vyprávět by o tom mohl třeba tehdejší místopředseda vlády a ministr financí Mertlík.
Zeman se zkrátka považuje za rozpočtového experta. Tentokrát se dokonce může považovat přinejmenším za spolutvůrce návrhu. Ministryně Schillerová i premiér Babiš se do Lán jezdili radit tak často, až to vzbuzuje pochyby o jejich samostatném úsudku. Podporu hlavy státu oba potřebují mnohem víc než kdykoliv předtím. Nejen kvůli tomu co je v rozpočtovém návrhu, ale i kvůli tomu, co v něm chybí. Daňovému balíčku, do kterého Babiš potřebuje prosadit zrušení superhrubé mzdy a stanovení sazeb daně z hrubé mzdy na 15 a 23 procent.
Rozpočtový výbor sice doporučil poslancům, aby základní parametry státního rozpočtu na rok 2021 schválili, ale jak v řadách sociálních demokratů, tak komunistů se proti celému návrhu formuje, zatím tichý, odpor. Právě kvůli daňovému balíčku, který se bude schvalovat až poté, co rozpočtový návrh projde prvním čtením, a to na mimořádné schůzi sněmovny.
Babiš doufá, že Zeman vahou své autority revoltu jak v ČSSD, tak v KSČM utlumí. V obou partajích, které pro hladké schválení rozpočtu i nových daní potřebuje, má prezident vlivné stoupence. Babiše slábne, a pro Zemana se otevírá větší manévrovací prostor pro neformální vládnutí. Ať už prostřednictvím pravidelných konzultací s premiérem a šéfkou rezortu financí, nebo jednotlivých ministrů, kteří v kabinetu zasedají díky jeho přízni. Bez pomoci hlavy státu se předseda hnutí ANO neobejde už nyní. Po parlamentních volbách, pokud do nich Babiš hnutí povede, to bude platit dvojnásob. Zeman není symbolická, ale faktická hlava státu. Výkonnou moc soustřeďuje do svých rukou čím dál pevněji.
Chodu Česka stoupající Zemanův vliv neprospívá, prakticky vše podřizuje tomu, aby si zavázal premiéra. Stačí se podívat na rozpočtovou politiku. Když Schillerová v polovině září, oznámila, že stát bude napřesrok hospodařit se schodkem 116 miliard, prezident jí požehnal. Totéž se opakovalo poté, co vzápětí zvedla manko na 320 miliard korun. A návrh, aby se snižovala daň z příjmů podle Babišových not alespoň na dva roky, je přímo z dílny prezidenta. Kvůli tomu, aby si premiéra ještě víc ochočil, je prezident ochoten podporovat daňový zásah, který je v covidové době čirý hazard. Poslanci tak budou na poprvé schvalovat nereálné příjmy a výdaje státu včetně schodku.
Ať zrušení superhrubé mzdy projde s jakýmikoliv daňovými sazbami, rozpočtový deficit se zvýší o desítky miliard korun. Zákon o státním rozpočtu bude nutné novelizovat. Na slib, že bude prezidentem „dolních deseti miliónů“, Zeman už dlouho nechává sedat prach. Podporou rozpočtového návrhu ho definitivně pohřbí. Rozpočtová a daňová politika Babišova kabinetu jednoznačně podporuje především lidi s vysokými příjmy. To je ve vládním návrhu jediná jistota. Vlastně ne. Jisté je i to, že se plán státních financí míjí s ekonomickou realitou.
