Komentář Jany Havligerové: Cesta do hlubin Zemanovy duše

Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: čtk

Projednávání státního rozpočtu ve Sněmovně se zúčastnil i prezident Miloš Zeman.
Miloš Zeman
Miloš Zeman
Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman (vpravo) jmenoval 28. října na Pražském hradě do funkce brigádního generála ředitele Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany ČR Karla Řehku.
6
Fotogalerie

Na Pražský hrad vstoupil přesně před čtyřmi roky, historie jeho panování by vydala na kapesní kroniku zásahů do vládnutí, faulů a řekněme nekorektních výroků. Nemusíte dlouho přemýšlet, o kom je řeč. Mistrem konfliktů je Miloš Zeman, současný prezident, suverénně a trvale nejpopulárnější politik v zemi.

Úřadu se ujal složením slibu 8. března 2013, do čtyř let a do dne hodlá na večírku ve Španělském sále Pražského hradu zhruba devíti stovkám vybraných příznivců oznámit, jestli bude na funkci hlavy státu znovu kandidovat. Kdyby řekl ne, byl by to skutečně šok. Zeman sice šokuje s gustem, ale tentokrát – s pravděpodobností blížící se jistotě − nabízenou příležitost nevyužije. Nejen proto, že opětovnou kandidaturu mu všemi deseti doporučilo sedm nejbližších spolupracovníků.

Zeman má v ruce všechny trumfy. Má dostatek času na kampaň, jeho opakovaná roadshow po krajích, městech, podnicích a školách ani nic jiného není. Zdraví mu slouží, s obstaráním padesáti tisíc podpisů si také vrásky dělat nemusí. Připomeňme, Zeman oznámil, že v případě kandidatury se bude obracet na občany a podporu od politických stran nebo hnutí by bral jako gesto. Potřebné parafy pro něj tak jako při minulé volbě hodlá pořídit Strana práv občanů. Ke sběru podpisů se už přihlásil také spolek Blok proti islamizaci, začít hodlá hned 10. března. Současného prezidenta považuje za jediného ochránce republiky proti „nelegální migraci a plíživé islamizaci Evropy“. To jsou ale jenom technické záležitosti. Podstatná je vnitřní Zemanova motivace.

Cesta do hlubin Zemanovy duše není bezbariérová dálnice. Některé impulzy, které mu vlévají čerstvou krev do žil, jsou ale zřejmé. Nejdřív pozitiva plynoucí z postu hlavy státu, o kterých veřejně mluví sám: český prezident může mít přátelské vztahy s ruským, čínským i americkým prezidentem. S mocnými tohoto světa, a to Zemanovi lichotí, dodáváme. Dále, prezidentská agitace se protne s volební kampaní do Poslanecké sněmovny. To je báječná příležitost pro manipulaci s veřejným míněním, k přímému ovlivnění volebních preferencí. Zvlášť při současném rozložení politických sil, kdy podpora či nepodpora prezidenta bude dost podstatná pro sociální demokracii. Volební výsledek ČSSD pak dokonce může Zemanovi poskytnout příležitost pro konečné zúčtování s těmi socialisty, kteří ho „podrazili“ při prezidentské volbě v roce 2003.

Že k nim patřil i současný šéf strany, premiér Sobotka, snad ani není potřeba připomínat. Tak příznivé okolnosti k opětovnému ochočení sociální demokracie tu už dlouho nebyly. Velký prostor pro kreativitu hlavy státu pak samozřejmě otevře povolební vyjednávání o složení vlády. Jistě, to všechno si Zeman užije ještě při dokončování současného mandátu. Oznámení opětovné kandidatury ale jeho vliv bezesporu utvrdí. Koneckonců, pokud se jmenovaných hrátek dostatečně nabaží, z prezidentské kampaně může kdykoli odstoupit. Zdraví přestalo náhle sloužit…