Je to jako přes kopírák. Ministerstvo zdravotnictví ještě ani neoznámilo, jak bude fungovat a čím se bude řídit nový systém hodnocení epidemické situace, podle kterého se mají uvolňovat, anebo zpřísňovat protikoronavirová opatření a premiér Babiš jen tak mezi řečí oznámil, že se děti prvních a druhých ročníků základních škol vrátí do lavic.
Ministrům školství a zdravotnictví nezbylo než rychle uspořádat tiskovku a slova předsedy vlády potvrdit. Byla neplánovaná, v opačném případě bychom se snad dozvěděli i to, co a kdy se ve školství bude dít. Jak to bude s maturitami, s přijímačkami a tak dál. Valnou cenu informace pánů ministrů neměly. Bylo to vystoupení, ke kterému zavelel principál. Stejně tak jako jsme se nedozvěděli, proč se školy musejí zavírat, nedozvěděli jsme se, jaká data jsou rozhodující pro jejich částečné otevření. Pozor, nevedeme polemiku o tom, jestli se prvňáci a druháci mají do školních škamen v polovině listopadu vracet, nebo ne.
Jedná se o to jak autority, které v současné době ovládají naše životy, nakládají s fakty. V lepším případě informace zveřejňují, ale nenamáhají se pořádně je vysvětlit. V horším se klidně přiznávají, že by některé nejraději zatajili. Viz šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Dušek, který by byl pro to, aby se denně nezveřejňovaly údaje o počtech úmrtí na koronavirus. Skrývat čísla je prostě jednodušší. Autorit, které by nebyly proti utajování dat, není málo a jistě je pouhá náhoda, že po takovém postupu volají někteří poslanci hnutí ANO.
Jiné známé osobnosti jsou pro změnu zastánci teze: když se netestuje, nejsou nakažení. K těm bohužel zřejmě patří i pracovníci hygienických stanic a patrně i někteří praktičtí lékaři. Jak lze vyčíst z dostupných údajů, v posledních dnech se testuje výrazně méně než v uplynulých týdnech. Že snížení počtu provedených testů souvisí s „menším počtem osob indikovaných k testování“, rezort zdravotnictví připouští. Kolik je lidí, kteří mají příznaky onemocnění a nejsou posláni na testy, se dá těžko odhadnout. S kolika dalšími lidmi se potkali, je také ve hvězdách.
Pak je ovšem těžké vzít za své tvrzení ministra Blatného, že Česko je v šíření nemoci COVID-19 pravděpodobně lehce za bodem zlomu, neb se rychlost roznášení nákazy zvolňuje. Blatný ještě na jaře na svých seminářích, kde mluvil o koronaviru z pohledu hemofiliků, označoval COVID-19 za „trošku horší chřipku“.
Nezbývá než doufat, že i za krátkou dobu svého působení na ministerstvu zdravotnictví získal do epidemie o něco hlubší vhled. Pokles varovných čísel je znatelný, jestli se ale už podařilo epidemii stabilizovat na jakž takž přijatelné úrovni, přesto v tuto chvíli nelze s určitostí říci. Takže je důležité, aby se uvolňování jednotlivých opatření neuspěchalo.
Důsledek zbrklého počínání z první koronavirové vlny nemocnice ještě nevydýchaly. Udržet zbožná přání na uzdě přitom bude s blížícími se vánočními svátky čím dál obtížnější. Na politiky se požadavky na návrat do normálu budou hrnout ze všech stran. A politicky bude lákavé jim vyjít vstříc. Ohlídat pokušení by měl nový manuál s názvem PES. Rovnou mu pověsit na krk ceduli s textem: „Nebojte, nekoušu“, by moc chytré nebylo.
