Komentář Martina Čabana: Jak se dá vládnout s dobyvatelem

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: čtk

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády
Premiér Andrej Babišna tiskové konferenci po jednání vlády
3
Fotogalerie

Andrej Babiš si zakládá na tom, že když s někým jedná o vládě, nic nenabízí a naslouchá tomu, co by si představovali jeho možní partneři. Že nebude nikomu nic nabízet, prohlásil premiér v demisi i minulý týden před prvním jednáním se sociálními demokraty, kteří se momentálně jeví jako strana nejochotnější s Babišem alespoň usednout k vládním jednáním.

Přestože je Babiš v přístupu k možným koaličním partnerům tajemný jako hrad v Karpatech, jeho nabídka je vlastně s každým dnem jasnější. A musí být zcela jasná i ČSSD, jejíž nový předseda Hamáček včera potvrdil, že jeho strana by ráda vstoupila do koaliční vlády s hnutím ANO.

Babiš se v poslední době dvakrát sešel s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem a vyzýval ho k rezignaci, údajně s dodatkem, že když Murín rezignuje sám, „bude to bez skandálu“. Murín odmítl a v pondělí nastoupila do sídla inspekce finanční kontrola, která má trvat pět týdnů. Což, připusťme, může být samozřejmě úplně hloupá náhoda. Ale také to může být další ukázka Babišova oblíbeného „naši na ně klekli“. Působí to jako jasné zadání něco najít. Něco, co Babišovi poskytne argumenty pro to, aby se Murína zbavil. Což je tedy naštěstí kvůli zákonu o služebním poměru dost složitý proces, mnohem složitější než se zbavit šéfa České pošty nebo ředitele fakultní nemocnice.

Na každý pád takhle okaté vyhrožování vysokému představiteli bezpečnostních složek je dosud největší skandál, jakého se Babiš v premiérské funkci dopustil. Je to přímý útok na bezpečnostní složky, což je zvláště od trestně stíhaného premiéra v demisi a bez důvěry naprostá nehoráznost.

Je to ale také užitečný signál pro každého, kdo bude s Babišem jednat o vládě. Premiér se chová jako na dobytém území. Jeho ideální představa vládnutí spočívá v tom, že mu některá z demokratických stran toto chování přikryje. To by se stalo v případě, že by ČSSD poslechla radu prezidenta Zemana a podporovali by Babišovu vládu bez nároku na pozice ministrů výměnou za pár politických náměstků. Je dobře, že Hamáček tuto představu odmítá, ale samo o sobě to nestačí.

Pokud má Babiš dostat nabídku k vládnutí s demokraty, a to by měl, je nezbytně nutné, aby obsahovala podmínky, které Babišovy dobyvačné choutky dostanou pod kontrolu. Zásadním, a nikoli jediným požadavkem musí být ministerstvo vnitra mimo vliv hnutí ANO, to se teď ukázalo v plné nahotě. Velkou otázkou pro ČSSD je, zda má sama dostatečnou sílu takový požadavek vůči Babišovi prosadit. Ale zaznít musí jasně a nahlas, jinak nemá žádné vyjednávání o koalici ani o podpoře menšinové vlády smysl.

Pokud Babiš odmítne, budiž, může se samozřejmě přitulit k extremistům a nechat si své dobyvačné vládnutí požehnat od nich. Pokud to udělá poté, co odmítne přijatelnou nabídku od demokratických sil, budeme všichni naprosto přesně vědět, na čem jsme, kam míříme a na kom leží odpovědnost.