Komentář Martina Čabana: Petříček a políbení prstenu

Tomáš Petříček (ČSSD) coby kandidát na ministra zahraničí vyrazil na schůzku s Andrejem Babišem (ANO) (2.10.2018)

Tomáš Petříček (ČSSD) coby kandidát na ministra zahraničí vyrazil na schůzku s Andrejem Babišem (ANO) (2.10.2018) Zdroj: ČTK

Kdyby Andrej Babiš nebyl s odpuštěním srab, mohli jsme si nedůstojnou anabázi kolem obsazení ministerstva zahraničí odpustit, nebo mohla být alespoň výrazně kratší.

Těžko říci, co je příčinou strachu českého premiéra ze sebemenšího konfliktu s českým prezidentem. Možná se populista Babiš bojí o přízeň širokých mas Zemanových voličů, kteří se do nezanedbatelné míry kryjí s jeho vlastním elektorátem. Možná miliardář Babiš cítí respekt ke specifickým politicko-ekonomickým vlivům koncentrovaným v Zemanově bezprostředním okolí. Možná politiku Babišovi vyhovuje permanentní hradní tlak na ČSSD, jíž hnutí ANO spokojeně a soustavně luxuje voliče. Ale ta obava ze střetu je hmatatelná.

Připomeňme, že naposledy se Babiš dopustil kritického výroku směrem k Pražskému hradu mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby, kdy hlavě státu v rámci vyslovení podpory od svého hnutí doporučil vyměnit některé spolupracovníky. V kancelářích Pražského hradu se nehnulo ani stéblo, nicméně šéf ANO od té doby poslušně seká latinu. Příčiny strachu ale nejsou zdaleka tak podstatné jako jeho důsledky. A tím hlavním důsledkem je, že si prezident za Babišova přispění uzurpoval pravomoc rozhodovat o tom, kdo má a nemá být ministr. To mu podle ústavy ani za mák nepřísluší.

Co z toho plyne, víme. Místo aby se o složení vlády rozhodovalo na úrovni partnerů ve vládní koalici, jak předpokládá nejen ústava, ale i koaliční smlouva, čeká se s rozhodnutím o ministru zahraničí na dobrozdání Hradu. Miroslav Poche neprošel. Nový kandidát Tomáš Petříček zřejmě nakonec projde za předpokladu, že se alespoň naoko dostatečně odpoutá od Pocheho. Petříček už slíbil, že post, který nyní Poche v Černínském paláci zastává, po jmenování ministrem zruší. Že to byl vzkaz adresovaný především na Hradčany, o tom netřeba pochybovat.

Zda to bude pro Zemana dostatečný ekvivalent políbení prstenu, to se uvidí v nejbližších dnech. Prezident se už dříve vyjádřil, že pokud by se Petříček od Pocheho neodpoutal, bude ministrem buď velmi krátce, anebo vůbec. Zcela zřetelný soud zatím ještě nevynesl, s Petříčkem se ještě hodlá sejít. Jenže Poche se nechce dát úplně lacino a oznámil, že ministerstvo zahraničí opustit nehodlá, naopak by s novým ministrem rád úzce spolupracoval. Okořenil to slovy o tom, že „není zaměstnancem Babišovy firmy“, takže se může sám rozhodovat, kde bude působit.

Bitva o Černínský palác zatím nekončí, ale zřejmě se blíží do finále. Šéf ČSSD Jan Hamáček už v ní žádný důstojný výsledek neuhraje, to je jasné. Pražská organizace jeho strany má ještě naději na jakous takous mocenskou plichtu, pokud Pocheho nějak pokoutně udrží v dosahu nového ministra. Andrej Babiš se bude tvářit jako neutrální strana a vítězem se stane Miloš Zeman, který si bude moci udělat na jedno futro své kanceláře další zářez za další politickou pomstu a na druhé za další vydobytou mimoústavní pravomoc.