Tušilo se to už podle předstihových indikátorů a potvrzují to první data o HDP: eurozóna, náš životně důležitý obchodní partner, v prvním čtvrtletí letošního roku ztratil dech. Mezičtvrtletní růst francouzského HDP v prvním čtvrtletí zvolnil na 0,3 procenta z 0,7 koncem minulého roku. A slabá data z německého průmyslu i maloobchodu indikují, že ani německá ekonomika výsledek čtvrtého kvartálu nezopakuje.
Španělsko sice tempo z druhé poloviny minulého roku udrželo, ale Itálie zřejmě nikoli. Navíc ochlazování dynamiky pokračovalo dle předstihových indikátorů i počátkem druhého čtvrtletí – v dubnu se dále zhoršil index IFO (ve složce očekávání na nejslabší úrovně za dva roky), na šestikvartálové minimum poklesl zpracovatelský index PMI.
Na posledním zasedání ECB přiznal zhoršování situace i italský šéf centrální banky Draghi, byť se snažil o klid Angličana. Řekl, že zvolnily všechny ekonomiky eurozóny, ztráta dynamiky se týkala téměř všech sektorů, byla mnohdy rozsahem neočekávaná a podobně. Ačkoli nechyběla obligátní slova o víře, že inflace nakonec k cíli doroste (co už jiného má centrální bankéř v Draghiho situaci říct), působilo to spíše jako mechanická povinnost než vnitřní přesvědčení. Přece jen se přesvědčivost prodává těžce, když současně oznámíte, co všechno pokleslo a že inflace se nadále motá v pásmu bez trendu. A že nejsou ani náznaky, že by se to mělo brzy změnit.
Kromě Draghiho v nekonečný boom v eurozóně přestaly věřit i trhy. Německé desetileté výnosy se minulý týden vrátily pod 0,6 procenta a euro se proti dolaru sesulo na nejslabší hodnotu od poloviny ledna.
Zdá se, že jediným, kdo nadále věří, že boom potrvá věčně, je český premiér v demisi a Česká národní banka. Silnice opět lemují plakáty o tom, jak budou učitelé do čtyř let brát v průměru 45 tisíc měsíčně a centrální bankéři mluví o tom, že sice první kvartál, řečeno eufemisticky, nevyšel podle prognózy, ale že růst mezd a ekonomiky bude v dalších letech pokračovat, sazby půjdou nahoru a vůbec že je všechno v pohodě. Jinými slovy, i když eurozóna kýchá, Česko se prý rýmy být nemusí.
Autor je analytikem společnosti Conseq
