Komentář Martina Lobotky: Optimismus není na místě | E15.cz

Komentář Martina Lobotky: Optimismus není na místě

Martin Lobotka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Makroekonomická prognóza ministerstva financí se od té zveřejněné centrální bankou příliš neliší, jen je kvantitativně optimističtější. Zatímco ČNB očekává letos pokles ekonomiky o více než osm procent, v dalších dvou letech pak růst o 3,5 procenta, dle ministerstva se ekonomika letos propadne o 6,6 procenta, v roce příštím pak o necelá čtyři procenta poroste a na úroveň roku 2019 se vrátí až v roce 2023.

I u inflace jsou mezi prognózami rozdíly, ale jen mírné. Obě instituce očekávají v roce 2021 zpomalení inflace, MF ČR na 1,9 procenta, centrální banka na 2,4 procent. Slabším kurzem koruny tento inflační rozdíl vysvětlit nejde: ani centrální banka, ani správci státních peněz nečekají žádné výrazné posílení či oslabení koruny.

Tolik suchá čísla prognostiků. Co si z nich ale vzít? To nejdůležitější je sdělení, že ekonomika není v normálu a ani hned tak nebude. Z měsíčních dat, vývoje na trhu nemovitostí i předstihových indikátorů se přitom může zdát, že všechno je „zpátky v únoru“. Centrální banka ani ministerstvo financí si to ale nemyslí.

Ekonomika je dnes v jakémsi blaženém zajetí krátkozrakosti, v němž si, slovy Marka Mory z ČNB, „řada ekonomických subjektů, zvláště občanů, pořádně neuvědomuje situaci, která je před námi“. A má nejspíš pravdu. Jsou zde totiž celé sektory, které jsou daleko normálu (pohostinství, doprava, turismus) nebo ve kterých se skutečný rozsah problému teprve projeví (špatné úvěry v bankách, problémy skupiny Arca atp). Každá pátá firma a každý čtvrtý zaměstnanec dostali na pracovní místa podporu ze státního rozpočtu, a to skrze program Antivirus. Počet ochranných moratorií ve zjednodušeném režimu využilo letos třiapůlkrát více firem než v roce 2009.

Druhá vlna koronavirové epidemie je realitou ve většině zemí EU a je pravděpodobné, že dojde k dalšímu přiškrcení ekonomické aktivity (ohlášená třítýdenní uzavírka v Izraeli je dost možná pohledem do podzimní reality Evropy). Registrace nových aut v Německu poklesly v červnu, po kompletním otevření ekonomik, meziročně o třetinu, ve Španělsku o čtvrtinu. Jádrová inflace v eurozóně je na historickém minimu, což indikuje slabou agregátní poptávku.

A tak jediným důvodem, proč se nyní, v září, nepotýkáme s dvojnásobnou mírou nezaměstnanosti a s dvojciferným propadem maloobchodu, je fiskální politika. Stávající ekonomická situace mi připomíná situaci po pádu na kole: v prvních minutách vás nic nebolí, protože bolest začnete vnímat až poté, co endorfiny vyplavené do krvi při pádu z krve zase zmizí.

Klíčovou otázkou tak je, kdy se tyto fiskální opioidy z krevního oběhu ekonomiky dostanou. Na tuto otázku nám prognóza MF ČR bohužel odpověď nedává – pro letošek sice počítá s negativním saldem veřejného sektoru, ale výhled vývoje tohoto indikátoru pro roky 2021 absentuje. Centrální banka ve své prognóze počítá pro příští rok s negativním fiskálním impulsem, ale je otázkou, zda to není ve volebním roce očekávání nerealistické.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video