Jaderný buldozer dorazil do Dukovan - komentář Michala Šnobra | E15.cz

Komentář Michala Šnobra: Jaderný buldozer v cíli

Jaderná elektrárna Dukovany.
Jaderná elektrárna Dukovany.
• 
ZDROJ: Blesk:Miroslav Homola

Michal Šnobr

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Poslední měsíce, zvláště pak týdny, zválcoval vládní jaderný buldozer vše, co mu přišlo do cesty, a dorazil do cíle. Neplatí nic z toho, co dříve o stavbě bloku jaderné elektrárny Dukovany říkal sám premiér Andrej Babiš. Neplatí ani ubezpečení jaderného vládního zmocněnce o transparentnosti celého procesu.

Vše bez jakékoli diskuze, aktualizace energetické koncepce. Dokonce aniž by byli vystaveni jakékoli odborné či mediální konfrontaci, dojeli buldozeristé – premiér, ministr průmyslu v čele se šéfem ČEZ za podpory části opozice – až na nádvoří Pražského hradu. Symbol doby, hrad Dukovany na kanálu Dunaj, Odra a Labe, je tak zase blíž.

Minimálně jako vize pro nadcházející dvoje volby. Ještě před nedávnem premiér ujišťoval, že ČEZ nepotřebuje pro nový blok JEDU garantovanou cenu elektřiny na úkor spotřebitelů elektřiny.

A že jaderný blok postaví za své, případě bude stát maximálně ručit za úvěry ČEZ až druhý v řadě.

Ministr průmyslu Karel Havlíček kontroval hned stavbou několika bloků v rychlém sledu. A vládní zmocněnec Jaroslav Míl zas ujišťoval, že všechny problémy vyřeší samotná smlouva mezi státem a ČEZ.

Nic z toho ale není pravda. Smlouvy se sice podepisují, zbytek ale plave na vodách bájného kanálu. Vláda si vymýšlí, podvádí ve výpočtech, ignoruje strastiplnou realitu staveb jaderných bloků v Evropě i v USA. Účelově sní o čínských jaderných cenách a politice, která umí poručit větru i o dešti. Vzývá dávné ruské časy, které ale těžce pokulhávají v Maďarsku i ve Finsku. Dokonce si v Česku nalháváme, že by jádro u nás mohli stavět Korejci, kteří mají jediný zahraniční projekt v Arabských emirátech, leč stále nefunkční a nevyhovující unijním požadavkům na bezpečnost.

Přesto manipulace vládním politikům i části opozice stojí za to. Oni totiž vědí, že tahle lež nemá krátké nohy, alespoň měřeno jejich politickými životy. Volební téma je to ale zářivé. Kšeft pro všechny zúčastněné veliký, i když se stavět nebude, a běžný daňový poplat­ník – to jest volič – je slepý. Volební auru dal bloku JEDU v Česku příběh dokončení dvou bloků Temelína z přelomu tisíciletí. Tenkrát Češi odolali německým a rakouským hordám a ubránili národní zájem: rozběhnout stavbu naplánovanou a i částečně realizovanou ještě za socialismu a byl to úspěch.

Že dnes uvnitř EU a po neštěstí v jaderné elektrárně Fukušima jde o nereálný sen, se už neříká. Rozdíl je totiž děsivý. Postavit dnes jeden blok JEDU by stálo tolik, co před dvaceti lety šest až sedm bloků. Veřejnosti je tak účelově vyčíslována jen polovina pravdy. Místo tlaku na vedení ČEZ, aby spravovalo svěřený majetek s péčí řádného hospodáře, jsou za tuto péči ostrakizováni minoritní akcionáři ČEZ a vedení dopředu vyviňováno.

Obavy potvrzuje samotný plán vlády půjčit ČEZ 175 miliard korun na pokrytí financování 70 procent ceny 1200MW bloku. Absurditu tohoto kroku dokresluje fakt, že celá hodnota majetku ČEZ čítající všechny současné jaderné, uhelné, plynové, větrné, sluneční elektrárny, ale i teplárny v Česku i v zahraničí o výkonu necelých 14 tisíc MW, distribuci, doly a další aktiva činí nyní 250 miliard.

Kolikrát může vláda půjčit 175 miliard a kolikrát ČEZ přijmout? Počítat není těžké, když se chce. Zájem vedení ČEZ ani vlády to ale není. Nyní tak vše prověří a tu blamáž zastaví bruselská administrativa. V ČEZsku, kde ruka ruku myje, není v tomto směru dovolání.

Autor je poradce J&T a minoritní akcionář ČEZ

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video