Už na začátku října proběhnou po celé republice důležité komunální volby. Mnozí tyto volby bohužel podceňují, byť na jejich každodenní život mají větší vliv než leckteré zdánlivě významnější.
V Praze mne zaujalo, že ambiciózní Strana zelených v letošních komunálních volbách slibuje přijmout a ubytovat v Praze pět tisíc uprchlíků. Zelení tvrdí, že takové řešení přispěje zejména k zaplnění neobsazených pracovních míst, o něž prý Pražané nejeví zájem. Nádavkem by tento počin byl jakýmsi znamením pro českou vládu, veřejnost i pro zahraničí, že je Česko moderním solidárním evropským státem.
Ve skutečnosti je to hlavně půvabný příklad slibu, který kandidující subjekt nic nestojí. Pražské ani jiné zastupitelstvo o přijímání a nepřijímání uprchlíků ze zákona nerozhoduje. Ostatně ani rozhodovat nemůže. Když kvůli ničemu, tak kvůli logice. I kdyby pražští konšelé nakrásně rozhodli, že imigranty chtějí, jak by je udrželi v matičce Praze? Obehnali by ji pichlavým drátem, aby tyto fyzické osoby neprchaly do jiných českých a moravských měst, městysů a obcí, najmě pak do těch, jejichž zastupitelstva by rozhodla, že uprchlíky nechtějí?
V podání Zelených si každá z více než šesti tisíc obcí zřejmě povede samostatnou zahraniční politiku. Zřejmě bychom si mohli v české kotlině založit několik tisíc samostatných městských pidistátečků jako například ve středověké Itálii.
Vážněji – předvolební slib Zelených lze vnímat asi jako příslib, že hlavní město Praha začne dobývat vesmír anebo že každé pražské ženě najde magistrát slušného a pracovitého manžela. Je to slib planý, má nejvýš hodnotu gesta. Nadto lze mít určité podezření, že zelení myšlenku přijetí imigrantů okopírovali od politického hnutí Žít Brno. Brněnští hipsterští progresivisté přišli s analogickou svéráznou ideou již před několika týdny.
Jako právníka mne zaujal nápad z dílny pražské TOP 09. Zmíněná strana chce dostupnější hypotéky. Praha by podle jejich nového nápadu za ně měla ručit lidem u banky. Vím, s bydlením je potíž nejen v Praze, nicméně zaregistrovala pražská topka existenci paragrafu 35 odst. 6 zák. č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze? Tam se jasně stanoví, že hlavní město Praha ani městské části nesmějí ručit za závazky fyzických a právnických osob. Možná chtějí pražští pospíšilovci nejprve změnit zákon. O tom však zatím řeč nešla, nota bene s hrstkou opozičních poslanců to půjde asi hodně ztěžka.
Připomeňme, že obdobné ustanovení je nejen v citovaném zákoně o hlavním městě, ale také v zákoně o obcích, který platí pro ostatní sídla. To jen kdyby se náhodou pražským „top nápadem“ chtěl ještě někdo inspirovat.
Nebylo by od věci, kdyby si někteří politici, a to samozřejmě neplatí jen pro zmíněné, řádně uvědomili, do jakého typu voleb nyní kandidují a co je faktická práce obecního zastupitelstva. Asi nebudu sám komu přijde, že z mnohých přímo prýští neukojené celostátní ambice. Příroda či Bůh požehnej každému obyčejnému kandidátovi a kandidátce, kteří usilují „pouze“ o kvalitnější péči o městské trávníky či opravu mateřské školky nebo vodovodu ve své obci či městysu.
Autor je právník a pedagog
