Kdo by pochyboval o destruktivní síle digitálních technologií, ten nechť si připomene, jak dnes posloucháme hudbu.
Kromě těch nejmladších si všichni pamatujeme bleskurychlý úpadek trhu hudebních nosičů. Zničilo ho stahování hudby, nelegální či legální. Ne zcela – pořád se ještě tu a tam nějaké cédéčko prodá a trh vinylů prožívá módní renesanci. Ale to jsou drobky z někdejší hostiny. Existují mimochodem výjimky, které se dovedou vzepřít, přinejmenším dočasně. Adele si poslechnete jen z koupeného CD či vinylu. A prodá jich miliony. Jenže aby tohle fungovalo, musíte být Adele. To je pořádný háček.
Moc a sláva „empétrojek“ netrvaly ani 15 let. Před našima očima proběhl jejich vzestup i pád. Dnes si neshromažďujeme vlastní hudební kolekce. Převládajícím modelem jsou streamingové služby, které zdarma nebo za nevelký paušál poskytují přístup k desítkám milionů nahrávek.
Jedna destrukce ještě neskončila, a už je obětí jiné. A v centru tohoto dění stojí švédská firma Spotify. Počtem zákazníků největší hudební streaming světa. Její vstup na newyorskou burzu budí oprávněnou pozornost.
Nejde ani tak o netradiční metodu, tedy přímé zahájení obchodování bez úpisu nových akcií. A už vůbec nejde o tu švýcarskou vlajku, kterou na Wall Street překvapeným Švédům omylem vyvěsili na uvítanou.
Skutečně pozoruhodný moment spočívá v tom, že Spotify je trvale prodělečná firma. Přesto v testu burzou obstála skvěle a dosáhla tržní kapitalizace kolem 25 miliard dolarů. Tržby, pravda, rychle rostou. Loni dosáhly téměř pěti miliard dolarů a letos se čeká šest a půl. To by bylo v pořádku. Potíž je v tom, že na každý dolar tržeb pořád připadá zhruba 1,20 dolaru výdajů. Rozdíl kryjí investoři.
Proč? Zaprvé kvůli počtu zákazníků, který rychle roste, což by snad mohlo bilanci časem zlomit. Zejména kdyby se podařilo přemluvit ještě vyšší procento z nich, aby přešli z neplacené verze na verzi placenou.
Dnes je zákazníků celkem 170 milionů, platí trochu víc než polovina z nich. Takovou zákaznickou bázi by časem mohl chtít koupit kapitálově silnější soupeř – v úvahu připadá hlavně Apple. Investice by se pak bohatě vyplatily.
Zadruhé Spotify a jeho konkurenti jsou skoro tím posledním, co hudebnímu průmyslu ještě zbylo. Velké a slovutné labely si zatím mohou říkat o velké licenční poplatky – právě proto je Spotify ve ztrátě.
Rovnováha se však může časem snadno obrátit a majitelé práv budou ještě rádi, že prodají, i když levněji.
Mimo jiné i proto, že jejich pozice funguje jen díky copyrightu a to v digitálním světě není vůbec spolehlivý obchodní model. Není tu navěky, určitě se bude časem modifikovat do realističtější podoby. Hudby k poslouchání je přímo drtivý nadbytek. Ta, která je chráněná až příliš dobře, může nakonec zůstat na ocet – i když tu vždy budou výjimky jako Adele. Když tohle všechno vezmete v úvahu, vypadá burzovní úspěch Spotify vlastně vcelku logicky.
Autor je analytikem IT
