Svět technologických firem možná brzy přivede na svět další dva dolarové miliardáře. Řeč je o švédských zakladatelích hudební služby Spotify Danielu Ekovi a Martinu Lorentzonovi. Hodnota jejich jmění by měla prudce vzrůst po vstupu Spotify na burzu. Firma si už podala žádost k americké Komisi pro cenné papíry a burzy.
Ek a Lorentzon založili službu pro streamování hudby, podcastů a videí v roce 2008 ve Švédsku a od té doby se její činnost rozšířila do velké části světa. Ek, který je zároveň i současným CEO Spotify, vlastní devět procent společnosti, Lorentzon dvanáct procent.
Jejich podíly by mohly být oceněny na jednu a 1,4 miliardy dolarů, a to v případě, že se akcie firmy budou obchodovat za průměrnou cenu 64 dolarů za kus. Jde o cenu, kterou v posledních měsících platil investor Tencent Holdings za nákup minoritního podílu Spotify, připomíná agentura Bloomberg.
K tomu, aby se i z pětatřicetiletého Eka stal nový dolarový miliardář, tak stačí, aby byla firma po prvním dni na burze oceněna alespoň na deset miliard dolarů. Oficiálně pobírat plat navíc Ek přestal už prvního července loňského roku, to mu ale částečně kompenzuje nárok na roční bonus ve výši až milionu dolarů v případě splnění výkonnostních cílů. Za loňský rok měl nárok na celou tuto sumu. Jeho zaměstnanecká smlouva nicméně končí v den dosažení 65 let věku.
Celý proces vstupu Spotify na burzu by měl být dokončen na počátku jara, uvedla agentura AP. Spotify požádal o tzv. přímou kotaci, což je neobvyklý způsob primární nabídky akcií, který nezahrnuje běžný postup. Při tomto postupu si firma nenajímá banku či makléřskou firmu, aby uskutečnily tradiční proces upisování nabídky a stanovily cenu.
Švédská společnost zahájila činnost v roce 2008 a patří mezi největší hráče na trhu. Jejími hlavními konkurenty jsou Apple a Amazon. Podle prohlášení pro burzu má 71 milionů prémiových, tedy platících předplatitelů a 159 milionů aktivních uživatelů měsíčně.
Firma působí ve více než 60 zemích. Její příjmy loni stouply na 4,09 miliardy eur (104 miliardy korun) z 2,95 miliardy v roce 2016. Provozní ztráta se však prohloubila na 378 milionů eur z 349 milionů eur, napsala agentura Reuters.
