Komentář Petra Peška: Dostihy v uplácení voličů

Alena Schillerová

Alena Schillerová Zdroj: profimedia.cz

Žijeme v krásné době. Ekonomika roste, mzdy stoupají, nezaměstnanost je nízká, inflace se sotva rozkoukává. Jen ten rozpočet je pořád ve schodku – příští rok je v plánu 40 miliard. Ale což, však to vláda lidem vynahrazuje různými slevami, úlevami a přilepšeními. Koaliční strany se dokonce předhánějí, která bude vypadat štědřejší. Stojí to za to? Ne. Z mnoha důvodů.

Před rozborem jednotlivých opatření – provedených, zamýšlených i těch naštěstí zavržených – trocha řekněme ideologického zobecnění. Na jedné straně tu sledujeme nebezpečně se rozmáhající etatismus, posilování role státu na úkor jedince. Více dáme, ale i více vezmeme. Komu, rozhodneme sami. A pak tu jsou socialistické tendence. V případě hnutí ANO potvrzují, že Andrej Babiš primárně míří na levicový elektorát a s nějakým názorovým ukotvením se netrápí. U ČSSD jsou pochopitelnější, má je přece v genech. Byť nápady jako předvolební trhák v podobě pražské MHD zdarma vypovídají o tom, že strana ztratila ve snaze o vlastní záchranu veškeré zábrany.

Výsledky těchto dostihů o přízeň voličů sledujeme v přímém přenosu. Školními obědy zdarma pro žáky prvního stupně se ohánějí jak premiér Babiš v barvách ANO, tak exministryně Valachová s ministryní Maláčovou v dresu ČSSD. A vůbec je netrápí, že by šlo o nesmyslně drahé a zbytečně rovnostářské opatření. Už teď jsou školní obědy dotovány, tak proč pomoc lépe nezacílit na ty, kteří ji opravdu potřebují? Korunu tomu v nedělní televizní debatě nasadila právě ministryně práce, když na otázku, kde by se na to vzalo, odpověděla: Více zdaníme nadnárodní korporace. Rozuměj: zavedeme sektorovou daň.

Přitom teprve začínáme sklízet plody dalších rozhazovačných opatření, jako je 75procentní sleva na autobusy a vlaky pro žáky, studenty a seniory. Jen v září si dopravci řekli státní kase o více než 460 milionů korun, což je zhruba dvojnásobek dosavadního celoročního příspěvku. Štědře jsou vypláceny České dráhy i ostatní dopravci. Paradoxně i na tratích, které jsou už nyní dotovány například z krajských peněz. A všichni jsou šťastni. Jen to někdo musí zaplatit.

Ne všechna přilepšení jsou přitom špatná. Důchody bylo třeba zvýšit, byť ještě palčivější je chybějící penzijní reforma. Správné je i navýšení příspěvků na domácí péči o lidi s vyšším stupněm závislosti. A hezké je, že si nyní ministryně Schillerová vzpomněla i na živnostníky, jimž chce vrátit na původní úroveň limity pro výdajové paušály, které bývalá vláda s účastí ANO snížila. Že by se chystal opětovný lov voličů i v těchto vodách?

Ale zpět k rozhazovačným slevám. Nejenže často nedávají smysl a jsou zbytečnou finanční zátěží bez prokazatelných přínosů. Jejich velkou bolestí je, že si málokdo troufne je zase zrušit, protože by riskoval „trest“ od voličů. Kdo by si třeba dnes dovolil zavést zpět spíše symbolický třicetikorunový poplatek za návštěvu lékaře?

Autor je politolog