Komentář Petra Peška: Nenápadný půvab parlamentarismu

Andrej Babiš na schůze Sněmovny často nechodí. A netají se tím

Andrej Babiš na schůze Sněmovny často nechodí. A netají se tím Zdroj: ČTK

Důvody, proč opozice svolala mimořádnou parlamentní schůzi, nebyly plané. Jistě, vždy se v tom skrývá snaha dát najevo činnost, pozlobit vládu a – jak to zjednodušeně nazval jeden prezident – „mámo, budu v televizi“. A dopadlo to dle očekávání, nebo možná ještě hůř. Schůze se nekonala, nebyl schválen ani program. Má to tedy vůbec smysl?

Válcování sněmovní opozice není ničím novým, ani v parlamentarismu obecně, ani v tom českém. Slova o pohrdání parlamentem, o nutnosti střetu levice-pravice, která dnes zaznívala od předáků opozičních stran, jsou na místě. Ale ani ta nejsou ničím novým. A hlavně účinným.

Současná vládní garnitura posunula laťku ignorance opět výš. Ministři vlády se neobtěžují do Sněmovny chodit. Premiér se tím netají, naopak do dává na odiv, v souladu s taktikou „30 procent stačí“. A vychází mu to. Zatím.

Andrej Babiš se rád – i po pěti letech ve vládním soukolí – prezentuje jako „nepolitik“. Ve skutečnosti se naučil „politikařit“ velmi dobře, v duchu drakonicky efektivního ovládání svých firem.

Okolnostmi a výsledky uplynulých sněmovních voleb byl uvržen do situace, v níž rozpoznal jediné možné řešení – staré dobré „rozděluj a panuj“. Hned po volbách vytvořil sněmovní koalici, díky níž upevnil své panování nad dolní komorou. Za pomoci KSČM a SPD. A vychází mu to. Zatím.

Jenže opírat se o komunisty a nacionalisty (mimochodem, není lehké současný projekt Tomia Okamury pojmenovat) se ukázalo jako trošku „eklhaft“, zvláště v zahraničí. Takže vládní koalice musela vypadat jinak, ale proč opouštět tu pohodlnou sněmovní variantu.

Otázka zní tedy jinak – trpí nynější ignorancí parlamentní kultura? Cynik by mohl říct, že tu žádná nikdy nevznikla, a nebylo by to úplně bez pravdy. Současná přezíravost ze strany vládnoucí koalice ale posouvá věci ještě dál. A zúčastnění tím dávají najevo, že není třeba zrušit jen Senát, ale vlastně i dolní komoru, Poslaneckou sněmovnu. Protože žvanění bylo podle nich dost…i demokracie.