Vláda Andreje Babiše v pondělí celkem podle očekávání nepodpoří požadavek Libereckého kraje, aby přerozdělování daňových výnosů pro kraje bylo závislé na tom, kolik v nich žije lidí, a také podle počtu kilometrů silnic, které kraje obhospodařují. Hlavní důvod je, že se ministerstvo financí obává výpadku příjmů státu. A o peníze tady samozřejmě jde až v první řadě.
Návrh je to přitom logický, a především spravedlivý. Kraje mají v popisu práce vedle školství a zdravotnictví právě silnice druhé a třetí třídy. Jejich stav je žalostný. Velké firmy, které v regionech sídlí a odvádějí daně, právem očekávají, že k jejich podnikům povedou silnice, po nichž se dá jezdit. Stát se nepostará, patří mu jen dálnice a silnice první třídy. A kraje na to nemají, takže často dochází k tomu, že firmy samy na opravy přispívají. Ze svého, nad rámec daní. Nebude daleko od pravdy tvrzení, že systém přerozdělování daní kolabuje. A je tedy namístě jeho úprava.
Vlastně to přiznává ústy ministerstva financí i stát. Nijak totiž nerozporuje oprávněnost požadavku, jen říká, že by mu peníze chyběly. Nejde o málo: podle předběžných propočtů by přijetí návrhu Libereckého kraje znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši 8,4 miliardy korun, o dalších 550 milionů by přišel Státní fond dopravní infrastruktury.
Devět miliard je už samozřejmě částka, o kterou úřad přijít nechce a nemůže. Stačí se podívat na aktuální vývoj deficitu. Není kde brát, když je plnými hrstmi třeba rozdávat. Kraje se po dvaceti letech od svého zřízení stále nezbavily nálepky tak trochu nechtěného dítěte. Jejich vlády dostaly omezené pravomoci nad zmíněnými „rezorty“, dostatečné prostředky na jejich řádnou správu ale dlouhodobě nemají.
Celý systém připomíná hru na exekutivu. Když peníze dojdou, přijde štědrý strýček – stát – a peníze pošle. Tu chybějících šest miliard na silnice, tam něco do školství. Ideální hra je to před volbami, ať už sněmovními – podívejte, kolik jsem do krajů poslal –, nebo krajskými – podívejte, kolik jsem pro náš kraj vyjednal. Tak to mají politici rádi. Rozdávání z cizího. Mimochodem, krajské volby nás čekají právě letos.
Návrh Libereckého kraje, který by do systému přerozdělování vnesl trochu té spravedlnosti a zdravého rozumu, poputuje i s případným zamítavým stanoviskem vlády do sněmovny. A tam se odehraje závěrečný kus absurdní hry na legislativu: sněmovna ho totiž nejspíš do konce volebního období nestihne projednat a novela spadne pod stůl. Za nějaké čtyři roky o něm nejspíš uslyšíme znovu. Do té doby nashledanou.
