„Ze dvou mínění vítězí vždy to hlučnější,“ psal Karel Čapek. A taky tvrdil, že civilizace není nic víc nežli fasáda, která jakžtakž maskuje starou divočinu života. Na jeho slova jsme si vzpomněli v sobotu, kdy se dav protestujících s vlajkami a transparenty vydal v Brně k domu, kde bydlí ministr školství Robert Plaga. Dostali se dokonce dovnitř, Plagův byt nenašli, tak mu aspoň nechali vzkazy ve schránce.
Je to takové hezky česky neumětelské, humor nám ale brzy došel. Pomohlo nám k tomu i několik dalších zpráv z tisku posledních dní. Namátkou: Desítky lidí s transparenty, českými i černými vlajkami, koňmi a rakví se vydaly k domu ministra zdravotnictví Jana Blatného v Jinačovicích na Brněnsku. Účastníci akce takto protestovali proti vládním opatřením a protiepidemickému systému PES, který vnímají jako nesmyslný (iDNES, 16. ledna).
Vystoupení nezařazeného poslance Lubomíra Volného vyústilo při jednání sněmovny o prodloužení nouzového stavu ve fyzickou potyčku s dalšími poslanci (ČT24, 21. ledna). Lenka Tarabová skončila na pozici seniorské ombudsmanky kvůli žluté židovské hvězdě. Připnutou šesticípou hvězdu s nápisem „Neočkovaný“ měla během páteční demonstrace na Václavském náměstí (Liberecký deník, 11. ledna).
Nemusíme mít ministry Plagu nebo Blatného rádi. Dokonce můžeme hluboce nesouhlasit s kroky, které v čele ministerstev konají, či naopak nekonají. Ovšem cítíme, že někde mezi demonstrací na náměstí a cestou k domovům ministrů vede i linie, která demonstraci odlišuje od projevu pouliční lůzy.
Karla Čapka nezmiňujeme náhodou. Střet s lůzou přispěl v temném období druhé republiky ke konci bytostného demokrata. Uštvali ho. „Republika, která dala hlasovací právo analfabetům a tetkám, si nemůže dovolit luxus kulturního boje,“ napsal Čapek stylem, který by dnes byl nejspíš označen za poněkud nekorektní. Zároveň vidíme Čapkovy „analfabety a tetky“, jak pochodují ulicemi, perou se ve sněmovně o předsednický stolek, nebezpečně si hrají se symboly nacistické éry. Škrtají sirkou u sudu s prachem.
Třeba zmíněná Lenka Tarabová, žena se žlutou hvězdou. „Víte, že máte za souseda zločince?“ volala v sobotu do oken u domu ministra Plagy. Na akci dohlížela policie včetně antikonfliktního týmu, zasahovat prý nemusela. Ale musela, samozřejmě že měla. Formálně třeba proto, že docházelo k porušování protiepidemických opatření, řečeno jejím žargonem. Lidé neměli roušky, na výzvu policie (ach, ty výzvy!) si je nasadilo jen několik jedinců. Ve skutečnosti ovšem měla policie zasáhnout proto, že mají lidé právo na bezpečí před zdivočelým davem. Ať už se to týká Plagy, Blatného, Čapka nebo kohokoli jiného.
„Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést tak a zítra tak.“ Zase citát z Čapka. Společnost je rozdělená, někteří už zase vedou davy ulicemi. Zatím „jen“ k domům politiků, zítra je povedou jinak. Nad Brnem se v sobotu nebezpečně vznášel duch druhé republiky, v lednu obestřel sněmovnu, zítra se může vznášet všude. Je na nás všech, abychom si po vzoru patetických kampaní na sociálních sítích řekli: S Plagou sice hluboce nesouhlasím, ale j’suis Plaga. A jestli jsou vám Plaga s Blatným protivní, tak to zkuste s Čapkem.
