Komentář Roberta Maleckého: Za hranou

Český premiér Andrej Babiš

Český premiér Andrej Babiš Zdroj: ČTK/Deml Ondřej

Předseda vlády Andrej Babiš se zamiloval do armády. V obsáhlém rozhovoru pro Českou televizi, v němž hodnotil situaci kolem koronavirových opatření, zazněla tato slova: „Ta armáda je skvělá, nediskutuje, velí. A já taky rád velím. Akorát že v tom státě to nefunguje jako ve firmě. A to je ten náš hlavní problém.“

Andrej Babiš se plete, ostatně jako vždy, když dojde na jeho pojem o demokratických principech, parlamentarismu a podobně. Náš hlavní problém rozhodně není v nízké aplikaci mikromanažerismu do zastupitelské demokracie, ale daleko spíš rostoucí snahy o její nahrazení vůdcovským principem.

Nevidíme to jen u Andreje Babiše, podobný styl vládnutí, samozřejmě na daleko nižší úrovni, vidíme třeba u řeporyjského starosty Pavla Novotného z ODS. Všichni na mě mají telefon, já všechno zařídím – a prodám na Facebook a médiím. Andrej Babiš je v reálné politice sedm let. Sedm let je poslancem, o něco kratší dobu se jako ministr a předseda vlády pohybuje v exekutivě. Je až zarážející, jak málo za tu dobu pochytil o fungování demokracie a dělbě moci. Přesněji řečeno, jak úspěšně se celou tu dobu brání pochopit, co mu jeho okolí vtlouká do hlavy – sem patří odkazy na parlamentní „žvanírnu“, neochotu docházet do sněmovny na interpelace, ale třeba i nápady na zrušení Senátu.

Andrej Babiš říká, že rád velí. Jak to vypadá v praxi, vidíme sami na příkladech z posledních dní. Kontroluje fronty u odběrných míst v nemocnici. Osobně zařídil rekonstrukci Wieserova domu v Terezíně (nezařídil, udělalo to město za peníze Evropské unie). Osobně bude řídit projekt Chytré karantény (nebude, bude na dovolené a neumí s počítačem).

Mám mezi přáteli řadu lidí, kteří se domnívají, že cesta k porážce Andreje Babiše a hnutí ANO vede přes lepší marketing opozičních stran. Soustřeďte se na sebe, ne na Babiše, říkají. Mějte pozitivní program, prodejte ho lidem. Rozhodne se ve volbách. Tito mí přátelé většinou pocházejí z profesí tak či onak spojených s marketingem, což ovlivňuje i jejich pohled na věc. A samozřejmě se pletou.

Nechat Babiše vládnout, „ať se znemožní sám“, a nabídnout vlastní program je hezká vize. Problém nastává ve chvíli, kdy mají zastánci liberální demokracie a politiky jako souboje idejí proti sobě člověka, který nechce diskutovat, chce velet. Historie a koneckonců i současnost jsou plné příběhů demokratických politiků, kteří tak dlouho představovali pozitivní program a diskutovali, až se dívali, jak po volbách přišel člověk, který nediskutuje a velí. A se silným mandátem marketingem obluzeného lidu ruší Senát, ignoruje parlament, omezuje nebo korumpuje média, zasahuje do věcí justice.

V každé normálně fungující společnosti by poslední slova Andreje Babiše neprošla bez povšimnutí. Ve vládě by čelil otázkám koaličních partnerů – koneckonců jsou to oni, komu by mělo vadit, že Babiš chce velet, a ne rozhodovat ve sboru. Sněmovna by si předsedu vlády povolala, aby svá slova vysvětlil. Senát by přijal odsuzující vysvětlení. Co z toho se stalo? Ano, hádáte správně: nic.

Je možné, že stejně jako se Babiš pro armádní velení nadchl, zase rychle zchladne. Jeho mikromanažerismus je, jak známo, poněkud těkavý. Vlastně můžeme jen doufat, že se na plánované dovolené nadchne třeba pro fotbal nebo jachting – to by mohlo zemi aspoň na chvíli poněkud ulevit.

Autor je komentátor serveru Hlídacípes.org