Komentář Roberta Maleckého: Zemanův dárek Kiskovi | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Komentář Roberta Maleckého: Zemanův dárek Kiskovi

Komentář Roberta Maleckého: Zemanův dárek Kiskovi
Český prezident Miloš Zeman (vlevo) a jeho slovenský protějšek Andrej Kiska
• 
ZDROJ: ČTK
Robert Malecký

Robert Malecký

Doba postfaktická přeje symbolům, stejně jako doba mediální miluje příběhy. Dění kolem dnešního výročí vpádu okupantů do bývalého Československa nabízí obojí v míře vrchovaté. Možná až na hranici kýče.

Nikdo vlastně přesně neví, proč se Miloš Zeman rozhodl k výročí mlčet. Nabízí se řada výkladů; od oficiálního, že už řekl všechno dřív, až po kremlofobní úvahy, aby nerozzlobil své ruské přátele. U prezidenta v jeho současné kondici je třeba vždy též vzít v úvahu, že mu počasí nepřeje, případně že došlo k chybě v komunikaci mezi ním a mluvčím Ovčáčkem, kterou již nelze napravit. Tak či tak se Miloš Zeman dopustil první velké strategické komunikační minely, jež jinak moc nedělá.

Rozzlobil nejen pražské kavárníky, na které jinak zvysoka kašle, případně je Ovčáčkovým prostřednictvím taví doběla programově. Zásahl ovšem i svou voličskou bublinu, převážně starší generace, která osmašedesátý přirozeně vnímá jako křivdu. To, že jsou lidé zklamaní polistopadovým vývojem, ještě nutně neznamená, že zatracují naděje spojované s Pražským jarem.

Jiří Ovčáček má samozřejmě pravdu, když nyní skuhrá, že se na prezidentově rozhodnutí mlčet přiživí kdekdo. Byl by hlupák ten, kdo by takovou příležitost nevyužil. Darovaný míček sebere slovenský prezident Andrej Kiska, jehož dnešní večerní projev odvysílají souběžně slovenská i česká veřejnoprávní média.

V Česku myšlenky pražského jara moc nerezonují, diví se francouzský Le Monde

Vůbec je zajímavé – a tím jsme u oněch symbolů – jak se étos roku 1968 promítne do nostalgie po společném státu. Dokonce i jinak mentálně uměření lidé se nechávají strhnout symbolem společného prezidenta všech Čechoslováků, který k nim promlouvá ze sousedního Slunečního království. Nic proti gustu, nejdál v tomto kýči zašla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová, která doslova napsala: „Andrej Kiska plní funkci stínového prezidenta pro ty z nás, kteří jsme znechuceni politikou našeho rezidenta.“ Ale jak bylo řečeno: Jen hlupák by nechal takovou příležitost ležet, když už se politické body válejí na ulici, a nepromluvil ke své voličské skupině.

Aby to ale nevypadalo, že náš odstup k míře kýčovitosti tohoto představení je absolutní. Existuje dobrý důvod, proč dát alespoň v rovině symbolů najevo, že česká společnost není ke své historii lhostejná, když už je lhostejný český prezident. Jsou to narůstající velmocenské nálady, inspirované sovětskou imperiální politikou brežněvovské éry. Jak ukázal čerstvý průzkum institutu Levada, víc než třetina Rusů si myslí, že Sovětský svaz udělal dobře, když spolu s dalšími armádami jeho vojska vtrhla před 50 lety do Československa. Když k tomu přičteme narůstající verbální agresi českých komunistů, je čeho se bát.

Dnes večer dostaneme korunované finále příběhu, ve kterém hlavní roli sehraje Andrej Kiska. Roli mu nabídl Miloš Zeman, Kiska rád přijal. Tím ovšem příběh skončí. Nám zůstane česká realita, která obnáší Zemana, Babiše, vládu s podporou komunistů, záložní sněmovní řešení v podobě populistů od Okamury a roztříštěnou demokratickou opozici. Takové je Československo, když od něho odečteme Slovensko.

Autor je komentátorem serveru HlídacíPes.org

Havel byl můj nejlepší šéf, Zemana jsem se zřekl, říká signatář Charty 77 Jan Šolc

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!