Komentář Viliama Bucherta: Znásilněný Hongkong

Mediální magnát Jimmy Lai

Mediální magnát Jimmy Lai Zdroj: Reuters

23. výročí předání Hongkongu Číně a vlna protestů (1. 7. 2020)
Carrei Lamová, správkyně Hongkongu
3
Fotogalerie

Spektakulární prezentaci síly předvedli v pondělí v Hongkongu místní pomahači čínské komunistické moci. Policie zatkla mediálního magnáta Jimmyho Laie, který vytrvale kritizuje režim v Pekingu a podporuje prodemokratickou opozici. Na 200 policistů také na čas obsadilo redakci deníku Apple Daily, který patří Laiovi, a zabavili zde mnoho dokumentů.

Magnát byl mezitím obviněn ze „spolčení s cizími silami“. Co si konkrétně pod tím představit, to se dozvíme brzy, ale podobná smyšlená obvinění, kvůli kterým hrozí vysoké tresty vězení, umožňuje nový kontroverzní Zákon o hongkongské národní bezpečnosti, který byl schválen čínským parlamentem 30. června. Hned další den vstoupil v platnost. A zpozornět by kvůli němu měli lidé na celém světě i v České republice.

Paragraf 38 zákona jej totiž umožňuje uplatnit i na osoby, které nemají hongkongské občanství ani trvalý pobyt, a kteří se daného činu dopustí mimo území této zvláštní administrativní oblasti Číny. Nařízení se tedy může teoreticky týkat i Čechů (i když si lze těžko představit jeho reálné vymáhání). Ostatně mediální magnát Jimmy Lai je také občanem Velké Británie.

Zákon, který se setkal s velkým odporem obyvatel Hongkongu, nejenom upravil některé systémové věci v justici, ale umožňuje také vydávání obviněných k soudnímu řízení do Číny, což předtím nebylo možné. Velmi vágně, ale právě v tom je možnost jeho masivního zneužití, popisuje zločiny spojené s terorismem, separatismem, podvratnou činností a se spoluprací s cizími silami s cílem ohrožení národní bezpečnosti. Cíl je zřejmý. Pokud je někdo v Hongkongu z takových činů obviněn, nemůže kandidovat ve volbách. A v těch nastávajících parlamentních, které se měly uskutečnit 6. září, měly protipekingské síly podle průzkumů velkou šanci na vítězství. Jenže hlasování bylo odloženo na 5. září 2021. Údajně kvůli koronaviru. Mezitím mohou být někteří demokratičtí kandidáti politicky zlikvidováni právě pomocí nového zákona.

Ukrajování ze svobod Hongkongu, které Čína slíbila na 50 let při jeho převzetí od Velké Británie v roce 1997, může mít ale neblahé důsledky i pro byznys. Hongkong je pořád jedním z největších mezinárodních finančních center světa. Jeho teritorium je zónou volného obchodu a žádná větší omezení pro vstup zahraničního kapitálu zde neexistují. Zahraniční obchod je postaven na vývozu služeb a reexportech s „velkou“ Čínou. Většina přímých zahraničních investic plynoucích do Číny a z ní nadále prochází Hongkongem a teritorium je hlavním čínským spojením se světovým měnovým trhem. Využívají toho i české firmy.

Je ale možné, že politické turbulence a změny zákonů vyženou zahraniční firmy i stovky tisíc cizinců jinam. V případě firem se hovoří o Singapuru. Peking totiž zjistil, a případ zatčení Jimmyho Laie to dokazuje, že teď je příhodná situace na utažení otěží. Hongkong ještě počátkem devadesátých let produkoval HDP ve výši 27 procent celé Číny, dnes jsou to jen tři procenta. V rámci čínského hospodářství nehraje už tak ohromnou roli a cizina je navíc pohlcena vlastními problémy (koronavirus a ekonomická krize). Peking se rozhodl Hongkong zpacifikovat. Mnoho zemí za to sice Čínu kritizuje a některé i oznamují sankce, na situaci to ale nic nezmění. Postupné znásilňování už probíhá.