Zatímco v loňském roce vzrostly ceny žlutého kovu o více než dvacet procent, v letošním je zlato jednou z mála komodit, kterým se nedaří. V prvním čtvrtletí oslabila jeho cena o 9,8 procenta zejména díky posílení dolaru, rychlejší vakcinaci proti nemoci COVID-19, a s tím spojené obnově ekonomické aktivity ve světě. Ve druhém kvartále jeho cena ovšem už opět posiluje s podporou slabšího dolaru, a to hlavně díky silné spotřebitelské poptávce v asijských zemích.
Zejména v Indii došlo v březnu letošního roku k nejvyššímu nárůstu dovozu fyzického zlata za poslední dvě dekády, a to navzdory horšící se pandemické situaci. Zvýšená poptávka po žlutém kovu v jarních měsících v Indii souvisí se začátkem svatební sezony, která je spojena se silným zájmem o zlaté šperky. K růstu poptávky pomohlo i snížení cla na dovoz zlata ze strany indické vlády. Objem dovozu zlata se po loňském propadu v březnu zvýšil i v Číně.
Na druhé straně v letošním roce pokračuje odliv prostředků z fondů ETF na zlato, které využívají jednak drobní, ale i velcí institucionální investoři. Až do března klesaly rovněž dlouhé čisté pozice v derivátech na zlato, které drží hlavně hedgeové fondy. Tito investoři v posledních měsících upřednostňovali investice do jiných komodit nebo i do kryptoměn, které momentálně zažívají nebývalý boom.
Pokračování pozitivního trendu u cen zlata může limitovat i růst reálných výnosů na dluhopisech vzhledem k tomu, že se tak zvyšuje jejich atraktivita. Naopak jeho cenu mohou do budoucna podpořit horší data z americké ekonomiky nebo návrat inflačních očekávání.
Aktuálně vyšší inflace a pokračující kvantitativní uvolňování ze strany centrálních bank přináší obavy ze znehodnocení peněz. A právě v těchto situacích sloužilo zlato historicky poměrně spolehlivě jako bezpečný přístav pro uchování hodnoty investic.
Autor je portfolio manažer J&T Banky
