Marek Kerles: Stane se Německo místo motoru evropské ekonomiky její brzdou?

Summit G20 v Indonésii: Německý kancléř Olaf Scholz (15.11.2022)

Summit G20 v Indonésii: Německý kancléř Olaf Scholz (15.11.2022) Zdroj: Reuters

SUpersummit v Praze: Německý kancléř Olaf Scholz (6.10.2022)
2
Fotogalerie

Snad žádné jiné slovo dnes v německých médiích nerezonuje tak silně jako „deindustrializace“. Podle odborníků totiž opravdu reálně hrozí, že Německo přijde o svou pověst průmyslové velmoci a místo motoru evropské ekonomiky se stane její brzdou. Blíží se konec německého hospodářského zázraku? A co by to znamenalo pro Česko? I když se názory na ekonomickou budoucnost Německa (a tedy i celé EU) liší, v jedné věci se odborníci vzácně shodují. Pokud si chtějí vyspělé země a zejména Německo udržet svou hospodářskou prosperitu, musejí méně „obchodovat“ a více se soustředit na obnovu svého vlastního průmyslu. Deindustrializace se každopádně stává v Německu pomalu, ale jistě tématem číslo jedna. Vyjadřují se k ní ekonomové, zástupci různých průmyslových svazů i podniků, filozofové i politici. Denně se na toto téma objevují desítky článků, důkazem může být například rámcový souhrn těch nejdůležitějších na stránkách think-tanku Akademie Bergstrasse.

Důvod je přitom jednoduchý. Řada průmyslových výrobců zejména v chemickém a automobilovém průmyslu omezuje výrobu, ohlašuje konec nebo už rovnou vstoupila do insolvence. A to s tím, že začátkem příštího roku může být ještě hůře.

Na první pohled to přitom vypadá, že na vině je konflikt na Ukrajině a s ním spojený nárůst cen energií, který je (zejména v případě chemického průmyslu) pro mnoho výrobců smrtící. To je ale jen půl pravdy.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!