Marek Schwarzmann: Vývoj ve streamingovém byznysu a technologiích nahrává pirátství

Pirátství vstalo z mrtvých právě díky VPN a vývoji v kinobyznysu, kdy řada studií raději než na velké plátno poslala film na nějakou ze streamingových platforem.

Pirátství vstalo z mrtvých právě díky VPN a vývoji v kinobyznysu, kdy řada studií raději než na velké plátno poslala film na nějakou ze streamingových platforem. Zdroj: Solitea

Jedním z řady vítězů posledních dvou let pandemického vývoje ekonomiky je míra technologického pokroku a sebevzdělávání, jehož uživatelé internetu v kontextu snahy ochránit svá data dosáhli. Pandemie urychlila technologický vývoj a povědomí, a pomineme-li obligátní používání antivirových programů, jež řada odborníků řadí spíše do kategorie hadích olejů, vyvstává v této oblasti – minimálně z pohledu čísel – zajímavý trend: používání virtuálních soukromých sítí (VPN).

Do kontaktu s touto technologií přišli noví uživatelé hlavně díky svým šéfům, kteří jim VPN „naordinovali“ právě za účelem bezpečného internetového připojení pro nakládání s interními firemními soubory při práci z domova. Do poskytování „bezpečného připojení“ je nyní zaháčkovaná snad každá velká technologická firma od Avastu přes Cisco a Microsoft po Norton či Google. Tyto velké firmy již roky postupně zavádějí firemní site to site řešení pro bezpečnou komunikaci.

Sektor vyroste na 77 miliard dolarů

V soukromém sektoru však vyrostla řada nových subjektů. Lze tedy potkat firmy jako Express, NordVPN, Surfshark či Proton, jež jsou dle uživatelských hodnocení, která samozřejmě ne vždy říkají přesně to, na co se potenciální uživatel táže, patrně na špici byznysu. V něm podle posledních dat analytiků portálu Reportlinker soutěží přes 150 firem.

Analýza Reportlinkeru koncem loňska této oblasti byznysu přiřkla silný růstový potenciál (CAGR přes 15 procent) s tím, že v roce 2026 by mohl sektor vygenerovat přes 77 miliard dolarů. V roce 2020 se v byznysu poskytování služeb VPN protočilo „jen“ přes 32 miliard dolarů. Naneštěstí není rozlišeno, zda pramenily primárně ve firemním, či v soukromém sektoru.

Silný zájem o VPN bují třeba na mobilních telefonech. AtlasVPN tvrdí, že dle agregovaných dat Googlu a Apple storu zaznamenaly VPN aplikace v roce 2021 přes 770 milionů stažení, meziročně o 180 procent více. Stažení se samozřejmě nerovná pravidelnému užívání a placení za službu, něco o trendech to už ale naznačuje.

Další náznak lze třeba spatřit v trendech na jedné z největších sociálních sítí pro mladé – na TikToku, kde patří videa s tématy týkajícími se VPN do desítky nejsledovanějších z technologicky zaměřených videí. Statistickému žebříčku platnému k začátku loňského listopadu, který sestavila agentura Reboot SEO, vládne tematika bitcoinu a kryptoměn s téměř šesti miliardami zhlédnutí. Okruhy kolem VPN si loni prokliklo přes půl miliardy uživatelů.

Zájem o VPN může být dán řadou zajímavých faktorů, jako je obava ze ztráty citlivých dat, ochrana před rostoucím množstvím hackerských útoků a v případě firem obava z rizika průmyslové špionáže, u soukromých uživatelů pak třeba ze stalkingu.

VPN se v řadě případů dostaly (a dále dostávají) do komunikačních vertikál firem s jejich dodavateli. Již před několika lety se ve standardu industrie třeba vývojářů a správců účetních systémů velkých firem objevilo právě „tunelové zabezpečení“ tekoucích dat. Jenže tohle všechno je taková ta hezká stránka technologie, jejíž pověst může kazit hlavně soukromý sektor.

Čech předstírá, že je Američan

Zkušenější uživatelé používají VPN mimo jiné třeba pro přístup k nabídkám streamingových platforem, jež v jejich regionu nejsou k dispozici. Historicky lze připomenout boom společnosti Netflix a její relativně pomalé regionální šíření, což vedlo desetitisíce uživatelů – i zde v Česku – k pořízení VPN a předstírání, že jsou Američané.

Dodnes je tato praktika vyhledávaná třeba jen kvůli celkem silně rozdílné nabídce Netflixu v USA, Velké Británii či v Evropě.

Dalším velmi oblíbeným užitným modelem pro VPN je internetové pirátství. To mimochodem tvořilo v průběhu pandemie podle analýzy britské firmy Muso zhruba čtvrtinu veškerých datových toků na internetu. Otřese to s polovičním podílem porna? Asi ne, ale ukazuje to, jak bouřlivě se svět internetu vyvíjí. „V roce 2020 jsme zaznamenali neobvyklý výkyv v aktivitě na pirátských serverech. Lidé pracovali z domova a zběsile stahovali,“ řekl na podzim serveru The Guardian šéf Muso Andy Chatterley.

A právě pomyslnou neviditelnost před úřady VPN pirátům nabízejí. Ne nadarmo jsou v programech torrentových služeb nejčastějšími – mnohdy spíše jedinými – inzerenty právě firmy nabízející VPN.

Dalším užitným modelem je pak třeba podle dat britského statistického úřadu sledování online sportovních přenosů ve skrytu VPN. A pirátství vstalo z mrtvých právě díky VPN a vývoji v kinobyznysu, kdy řada studií raději než na velké plátno poslala film na nějakou ze streamingových platforem.

Armáda testuje robotického psa

Video placeholde

Armáda testuje robotického psa • Youtube (Weapons of The World)

Jejich boom v tomto ohledu lze spatřovat jako další urychlovač prostupu VPN do života běžného uživatele-piráta. Postupná balkanizace trhu totiž vede k růstu nákladů domácností na multimediální zábavu, což se v určitém okamžiku může celkem bez problémů překlopit v plnokrevný vzdor a pirátství.

Kdy jindy totiž bylo snazší stáhnout si 1080p či 4K kopii online uvedeného filmu v celé jeho kráse namísto pirátské verze pořízené minikamerou v roztřesené ruce a nevystavovat se zvýšenému riziku dopadení úřady než právě nyní?