Dalo se celkem čekat, že bude-li ve vládní koalici doutnat plamínek jakékoli vnitřní krize, bude prezident Miloš Zeman pilně foukat a přikládat. Ale že bude rovnou sám aktivně škrtat sirkami, aby nějaký ten požár založil, to je přece jenom trochu překvapení.
Právě to prezident učinil. Pohrozil, že při jednání o obsazení ambasád obejde ministra zahraničí, s nímž se nemůže domluvit, a dohodne se přímo s premiérem.
Premiér Petr Nečas Zemanovo lákání odmítl, ale neodpustil si zároveň urážku vlastního koaličního parťáka. Je to příznačné. Větší klín, než jaký vymyslel Zeman, by se mezi vládní strany dal jen stěží zarazit. Místo tvrdého a jednoznačného odmítnutí této hradní taktiky vidíme pitomé vnitrokoaliční štulce.
Nečas vlastně na Zemanovu výzvu k rozbití vlády neodpovídá „ne“. Jeho reakce zní spíše jako „ještě ne“.
