Příští středu, naposledy ve starém složení v čele s guvernérem Rusnokem, zasedne k jednacímu stolu bankovní rada ČNB, aby rozhodla o výši úrokových sazeb. Rozhovory s centrálními bankéři a dosavadní ekonomický vývoj naznačují, že půjde o výrazné a skokové zvýšení.
Inflace je stále větším problémem. Podle dat za květen zůstává meziměsíční růst spotřebitelských cen výrazný a plošný. Po sezonním očištění sice došlo k nepatrnému zmírnění růstového tempa, to se však stále pohybuje vysoko nad jedním procentem. O zmírňování inflačních tlaků se tak zatím hovořit nedá.
Centrální banka pro květen předpovídala meziroční inflaci ve výši 14,9 procenta, ta však nakonec vystoupala na rovných 16 procent. V nejbližších měsících lze navíc očekávat její další nárůst. Základní i alternativní scénář květnové prognózy ČNB přitom počítal s inflací maximálně kolem 15 procent.
Základní scénář prognózy ČNB navíc předpokládal, že se úrokové sazby ve druhém letošním čtvrtletí dostanou v průměru nad osm procent a euro bude stát 24 korun. Dvoutýdenní repo sazba je však 5,75 procenta, a to ještě pouze od začátku května, kdy ji ČNB zvýšila z předchozích pěti procent. Koruna se vůči euru obchodovala v průměru za 24,60, a to pouze díky intervencím centrální banky. V opačném případě by pravděpodobně byla výrazně slabší.
Tuzemská centrální banka je tak nyní takzvaně za křivkou – její měnová politika je uvolněnější, než by měla být. Nasnadě je tudíž další výraznější nárůst měnověpolitických sazeb. Finanční trh pro červnové zasedání již plně zaceňuje zvýšení repo sazby o jeden a čtvrt procentního bodu na sedm procent s tím, že sázky ještě postupně narůstají. My čekáme nárůst o jeden procentní bod, avšak s rizikem ještě vyššího růstu.
Podle finančního trhu také narůstá pravděpodobnost toho, že by sazby mohly růst i po červencové změně v obsazení bankovní rady. Nový guvernér již dopředu vyhlásil, že sazby budou od srpna, kdy je na pořadu další jednání, beze změny, a je zároveň odpůrcem intervencí na devizovém trhu. To by ale v případě, že budou zvýšené inflační tlaky přetrvávat, znamenalo, že ČNB rezignuje na svůj mandát péče o cenovou stabilitu.
Finanční trh má ale nástroj, jak na centrální banku vyvinout tlak. Silné znehodnocení koruny by se totiž rychle promítlo do dalšího nárůstu tuzemské inflace. Tlak na oslabení koruny tu navíc bude i tak, a to v důsledku růstu sázek na míru očekávaného zvyšování sazeb Fed a ECB.
