Dluhopisy vázané na inflaci mají na vyspělých zahraničních trzích poměrně dlouhou tradici. Typicky do nich investují dlouhodobí investoři (například penzijní fondy), jejichž primárním cílem je ochránit a reálně zhodnotit úspory.
Konstrukce dluhopisů je zpravidla taková, že o inflační index se postupně zvyšuje jmenovitá hodnota dluhopisů a tím roste jak finální dlužná částka, tak i pravidelné úrokové výnosy. Pohříchu čeští profesionální správci majetku dosud na protiinflační dluhopisy marně čekají. V souvislosti s plánovanými změnami ve spoření na důchod by bezpochyby stálo za úvahu tento typ instrumentů penzijním fondům a pojišťovnám nabídnout.
Protiinflační dluhopisy poskytují ochranu proti neočekávané inflaci. Jsou však účinným štítem proti finanční represi? Finanční represe je jednou z možností, jak částečně ulevit dlužníkům od jejich závazků na úkor věřitelů.
Funguje tak, že centrální banka drží nízké úrokové sazby a tiše toleruje zvýšenou inflaci. To se odráží aktuálně i na trhu inflačně vázaných dluhopisů v USA, Británii či Německu, kde jsou reálné výnosy výrazně záporné. Investoři tak kupují dluhopisy výše uvedených zemí s jistotou, že na nich v reálném vyjádření prodělají.
Autor vede správu fondů J&T Investiční společnosti
