Michal Skořepa: Chápání rezerv ČNB jako fondu bohatství vyvolává řadu otázek

Expozice České národní banky v jejím sídle v ulici Na příkopě

Expozice České národní banky v jejím sídle v ulici Na příkopě Zdroj: Michael Tomeš / E15

Budova České národní banky v ulici Na příkopě
2
Fotogalerie

S nástupem Aleše Michla na pozici guvernéra České národní banky se může oživit debata o jeho někdejším návrhu chápat devizové rezervy ČNB jako suverénní investiční fond (SIF) – po vzoru třeba toho norského, budovaného z tamních příjmů za těžbu ropy.

Je tato představa schůdná? V širokém pojetí vlády jsou součástí jejích aktiv i aktiva centrální banky. Nicméně SIF se od devizových rezerv centrální banky výrazně liší. Zatímco SIF obvykle vzniká přeměnou jednoho státního aktiva (nerostné bohatství) na jiné státní aktivum (cizí měny), devizové rezervy centrální banky (cizí měny) jsou jejím aktivem, které vzniklo souběžně s jejím pasivem (nově vytvořená korunová likvidita).

ČNB zkrátka své devizové rezervy vytvořila na dluh. Jejich převodem na vládu by ČNB přišla o aktivum, ale ne o pasivum. Dostala by se tak do ztráty, a navíc by jí do budoucna klesly příjmy z držby rezerv, zatímco výdaje na úročení jejích pasiv by se nesnížily.

Očima guvernéra: Hodnota koruny

Video placeholde
• Videohub

Vláda si ovšem může od ČNB rezervy „koupit“ za nově vydané státní dluhopisy. Úroky z nich by platila do rozpočtu ČNB; pro stát jako celek by tak o výdaje nešlo a náklady na tento nový dluh by měly podobu ztracených příjmů z devizových rezerv. Vláda dlouhodobě platí ze svých dluhopisů vyšší úrokové sazby, než jaká je míra výnosnosti devizových rezerv ČNB. Český stát v širokém pojetí by tedy na takové výměně deviz a dluhopisů mezi vládou a ČNB snad i vydělal (asi i přesto že ČNB v posledních letech posunem svých investic odvážnějším směrem jejich očekávanou výnosnost zvyšuje).

Vláda ale utrácí hlavně v korunách; nevedlo by její překlápění deviz do korun k přílišnému posilování české měny? Nezakázala by tento postup Evropská centrální banka jako nepovolené „měnové financování“ posilující proinflační tlaky? Neotřásla by taková účetní kouzla důvěrou trhů v korunu?